Na cestě za zázrakem
Foto: autorka

Na cestě za zázrakem

5. 6. 2019

Jdu lesem v kraji, ve kterém jsem nikdy nebyla, a přesto mi připadá až důvěrně známý. Jdu lesní cestou, na které v téhle chvíli nekráčí nikdo jiný. Jdu sama, ačkoliv jsme ještě před chvílí jeli na motorce, ale můj řidič se se svým zdravotním problémem na několikakilometrový pochod vydat nemůže a bude na mě čekat někde dole v Harrachově. Ano, tam totiž začala moje vycházka k Mumlavskému vodopádu.

Jsem zcela zaujata lesem a téměř zapomínám, že jdu vlastně kvůli vodě. Řeka mě jen svým šuměním nechává tušit, že je někde nablízku. Řeka, říčka, co vlastně? Jak čtu na turistických informačních tabulích, Mumlava, pojmenovaná podle německého "murmeln" - mumlat, je označována jako živá mrtvá řeka. Teče, proudí, obtéká kameny či padá z výšky a pospíchá dál, tedy žije, je však velmi chudá na vodní život.

Postupně začínám registrovat další turisty v obou směrech i u blízkých stánků s občerstvením. Náhle se vynoří skupinka známých, s nimiž si užíváme víkend našeho seniorského portálu i60 v blízkém Kořenově. Už se vracejí od vodopádů a informují mě, kudy se k nim nejlépe dostat, když už jsem zvolila tuto cestu, zatímco většina lidí chodí po jiné.

Mumlava, ke které jsem se zdárně dostala, mě víc než okouzlila. Vstoupila do mého nitra ve všech svých podobách, předvedla mi sílu vody, kterou je i při její nádheře nutno respektovat, ukázala mi o něco níže i dávnou minulost, spočívající v existenci ohlazených malých i obrovských kamenů v širokém, poněkud vyschlém řečišti.

Vracím se pozvolna dolů do Harrachova. Jdu lesem a opět mě nikdo nemíjí. Jsem zcela zaujata lesem a tušení, že jako obvykle někde zabloudím, se pomalu naplňuje. Stojím na silnici u lesa, kde jsem nikdy nebyla, ale pocit zázraku, který jsem právě prožila, je silnější než bezradnost. Jsem na dobré cestě.

Netřeba snad ani dodávat, že jsme se s mým "řidičem" záhy zkontaktovali telefonem a on mě našel. Jinak bych tenhle příspěvek nenapsala. :-D Díky za všechno.




Hodnocení:
(5 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Mošovská
Zuzko, hezké, tam jsme se nedostali.
Soňa Prachfeldová
Naše Zuzka nezabloudila, vrátila se nám okouzlena a to je prima.
Anna Čípová
Zuzko, děkuji za přiblížení místa, které má své kouzlo. U Mumlavskéko vodopádu jsem se prošla korytem řeky bosou nohou, Bylo to v měsíci červnu a voda bodala jako jehličky.
Hana Práglová
Zuzko,jako vždy úžasně napsané.A vycházka k vodopádům se musela určitě líbit všem.Je jen dobře,žes nezabloudila....
Alena Vávrová
Nebyla jsem u Mumlavy zdaleka poprvé, ale přesto mne ta horská říčka a rozmanitost jejího toku okouzlila jako i vždycky předtím. Vyjádřila jsi svůj prožitek moc krásně. Děkuji ♥
Vladislava Dejmková
Moc hezky sdělený prožitek z lesa. Podobné také někdy v lese či přírodě mívám, ale neumím je sdělit.
Zdenka Jírová
Věřím, že se ti Mumlava zdála kouzelná. I mě okouzlila před mnoha lety,kdy jsem tam byla. Dokonce ji mám na stém filmu, který si už nemohu a ni přehrát. Krkonoše jsou nádherné v každé roční době.
Eva Mužíková
Zuzko, krásně popsaný zázrak. Jsem ráda, že jsme Tě dobře nasměrovaly a hlavně, že ses nám tam někde neztratila...
Marie Seitlová
Cesta lesem k Mumlavskému vodopádu se mi také moc líbila.
Hana Rypáčková
Hlavně, že jsi nezabloudila, hukot říčky byl dobrým vodítkem...
ivana kosťunová
Znám tu procházku kolem řeky, ale neměla jsem to štěstí projít si ji sama. Řeka je opravdu fascinující.
Naděžda Špásová
Zuzko, poetička se v tobě nezapře. Moc hezky napsané a fotky jsou taky pěkné. :-)
Jana Šenbergerová
Už ani nevím, co to je být v lese sama. Připomněla jsi mi túry, na kterých jsem byla jen já a okolní příroda. Po dvaceti kilometrech začal les se mnou mluvit. Opravdu zázrak.
Marie Novotná
Není co dodat. Vše bylo řečeno. Děkuji za krásný článek.
Alena Tollarová
Popsala jsi, Zuzko, ten zázrak proudící i padající mumlající vody tak poeticky! Šla jsi sama a to je zase jiný zážitek než se švitořící partou, možná sis slovy jiného básníka říkala "já se tam vrátím"? Já tedy určitě ano.
Dana Kolářová
Krásná cesta i zázrak.
Hana Nováková
Zuzko, u Mumlavských vodopádů jsem byla několikrát. Okolní přírodu jste popsala tak věrně a s citem, že jsem se na malou chvilinku přenesla do těch míst a snad i cítila ten vzduch a vůni vody. Je tam krásně, a když jdete lesem sama a jste v něm jakoby ztracena jen se svými myšlenkami, to je tak neskutečně osvobozující, vždy si zde srovnáte myšlenky a hodně si odpočinete. Jakou sílu má příroda, až si to někdy ani neuvědomujeme. Čtu ze všech příspěvků, že se výlet vydařil a tak to má být. Vzpomínala jsem, jak si to užíváte a o co já jsem ochuzena. No co se dá dělat, líp už bylo a už nebude, s tím se ač nerada, ale musím smířit.
Dana Puchalská
Jak je vidět z fotografií je tam krásně. A hlavně k l i d. To je zaručený balzám na všechno.
Elena Valeriánová
Jako pohlazení po duši jsou tvá slova. Umění poezie je i v tomto článku, který konější a rozněžňuje. Díky.
Anna Potůčková
Další krásný článek z našeho setkání, za který děkuji. A nutno dodat, že také krásné fotky! Ještě že máme mobilní telefony. V době kdy nebyly by nalezení místa kde člověk je by bylo složitější! My jsme Tvého řidiče potkali cestou zpět sedět na lavičce.