Velký náčelník v Praze
Náčelníka severoamerického kmene Kvakiutlů William Cranmer

Velký náčelník v Praze

4. 6. 2019

Kdo by neznal Vinnetoua a nesnil v dětství o dobrodružstvích s Apači, Siouxi či Komanči? Ale jen málokomu z nás se poštěstilo opravdového „indiána“ potkat. V polovině května se to ale mohlo některým podařit.

Kanadská ambasáda v Praze totiž hostila na pozvání společnosti Mangan Chvaletice náčelníka severoamerického kmene Kvakiutlů (česky Kouř světa) Williama Cranmera.

K původním obyvatelům, resp. prvním národům – slovo indián se jako politicky nekorektní již nesmí používat, se v Kanadě dohromady hlásí více než jeden milion lidí. Kvakiutlové žijí na severozápadním pobřeží Kanady, konkrétně v Britské Kolumbii a na ostrově Vancouver.

Náčelník William Cranmer proslul jako bojovník za lidská práva a životní prostředí a za svou práci ve jménu ekologie a životního prostředí získal řadu cen.

V tradičním oděvu Kvakiutlů tvořeném především pokrývkou, která se tká ze směsi cedrového lýka a chlupů kamzíka běláka, a kloboukem z kožešin a s čelenkou zdobenou perletí, seznámil obecenstvo s pohnutou historií společenského obřadu a zároveň pilíře společnost prvních národů potlač (potlatch). V roce 1885 byla totiž kanadskou vládou zakázán a výnos byl zrušen až na počátku 50. let.

„V roce 1921 můj otec i přes zákaz potlač uspořádal. Ale protože byl nelegální, spousta účastníků byla uvězněna. Federální vláda se nás léta snažila zbavit i našeho jazyka. Založila internátní školy, odtrhla děti od rodičů a rodných vesnic a zakázala jim mluvit rodnými jazyky. Hlavním cílem těchto lidí bylo zbavit se „indiána“ v duši dítěte. A ten tkví v jazyce. A dělali to proto, aby nás odtrhli od naší půdy,“ vysvětlil. (Mimochodem právě v potlači tkví kořeny srazů českých trampů neboli potlachů.)

Nyní je ale vše zlé pryč a první národy mají dobré vztahy s regionální radou, provincií i s federální vládou. Mohou rozhodovat samy o sobě a hájit svá práva. Potlače dnes patří k vyhledávaným atrakcím, součástí slavnosti bývá i hudba, tance a někdy i dramatické představení, při nichž herci v maskách inscenují kmenové mýty.

První národy se rovněž zapojují do kanadské ekonomiky, například podnikají v lesnictví a rybářském průmyslu, v oceánu loví lososy a jiné ryby. Další pracují v lomu na štěrk a písek. Náčelník Cranmer spolupracoval také na projektu lomu Orca. Jde o spojení dvou prvních národů a kanadské společnosti Polaris Materials, které vybudovaly společensky a ekologicky progresivní a úspěšné podnikání. Podařilo se jim citlivě zasadit těžbu štěrku do přírodního prostředí a života komunity, která je  hluboce spojena s půdou a mořem. Nejen v Kanadě je tento projekt jedinečný a jako takový je příkladem pro všechny těžaře.

Právě na osobních zkušenostech náčelníka Cranmera chtějí kanadští zakladatelé společnosti Mangan Chvaletice ukázat, jak spolupracují s místními komunitami, jaké hodnoty respektují a jak budou postupovat v případě projektu recyklace manganové hlušiny v okolí obcí Chvaletice a Trnávky.

 

Marcela Alföldi Šperkerová

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Pro mě nové a zajímavé informace. Připomíná mi to osudy Aboriginů v Austrálii, kterým byly odebírány děti za účelem převýchovy až do 60. tých let minulého století. Byl to pro mě šok, když jsem se to dozvěděla za pobytu v Austrálii. Je to dobře, že maJí původní národy zase dodržovat své zvyky. Nelíbí se mi, že se z toho dělá show pro turisty.
Karel Boháček
K nám do Chomutova jezdí indiáni docela často. Hrají tu a prodávají cetky. Jeden už tu má dokonce rodinu.