Dva
Ilustrační foto: pixabay.com

Dva

24. 5. 2019

Dva byli víc
než pouhé dvakrát jeden,
zvonivý smích
a city propletené,
jak jen to říct,
když už to nedovedem
a stesk jak sníh
se kolem hlavy žene.

Já chtěla žít
víc než jen krátkou chvílí,
zmatená tmou
a ztuhlá vprostřed zimy,
tvář zahalit,
snít příběh černobílý,
když pojednou
svět slunce nepatří mi.

Dva žijí dál,
tu jeden a tam druhý,
sen odlétá
do říše láska zvané,
oblačný šál
má všechny barvy duhy,
den rozplétá
mé touhy zacuchané.

Moje poezie
Hodnocení:
(4.9 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.