Babiččina volba
ilustrační foto: pixabay.com

Babiččina volba

20. 5. 2019

A opět se nám v pravidelných intervalech připomínají politické strany svými předvolebními klipy, tentokrát usilují o posty v europarlamentu. Už jsem si zvykla na to, že každý rok jsou nějaké volby, trochu hůře si zvykám na to, že občas mám pocit, že není koho volit, že další volba je buď špatná, nebo ještě horší, ale vytrvávám. Ono se to nakonec srovná.  Děti se mi smějí, jak všechny volby „prožívám“, ale já vím své. Před očima mám svoji první zkušenost s volbami.

Pobývala jsem zrovna u dědy a babičky, kteří mě hlídali, než si mě rodiče vyzvednou - zřejmě byli v práci. Seděla jsem u stolku a něco jsem si kreslila, děda ošetřoval babičku.

Na vysvětlenou -  babička byla totiž vlivem těžké formy revmatismu nepohyblivá, mohla buď sedět, nebo ležet, a v určitých časových intervalech musela ty polohy střídat. Když bylo třeba babičku posadit, bylo to spojeno i s dalšími úkony, jako byla hygiena či převlečení do čistého.

Zrovna, když se děda chystal babičku uložit, zazvonil zvonek. Běžela jsem otevřít.

Za dveřmi stál neznámý člověk a dva pionýři s podivnou krabicí – jak mi později vysvětlili - volební urnou. Pionýři se na mne usmívali, a neznámý člověk, aniž by čekal na svolení, s širokým úsměvem  vešel do bytu, a žoviálním tónem zahlaholil: „ Tak jsme vám, soudružko, přinesli volební urnu, abyste také mohla volit, když jste tolik nemocná".

Děda předtím ještě stačil přes polosvlečenou babičku přehodit deku, a byl tak konsternován, že ztratil svoji obvyklou výmluvnost. Babička se vzpamatovala první.

„Ale co vás to napadlo, vždyť vidíte, jak na tom jsem, mezi lidi nechodím, nikoho tady neznám, koho já mohu volit?“ Babička byla invalidní, ale nebyla dementní. Mozek jí fungoval dokonale, o to to bylo horší. Třebaže jí soudruh přečetl jména na kartičkách, aby je mohla jenom vložit do té krabice, jak napovídali pionýři, stála si za svým.

„Nikoho z těch lidí neznám, nevím, co jsou zač, jak je tedy mohu volit? „

Soudruh přesvědčoval dál, pionýři se usmívali, položili na stolek před babičku karafiát a nějaké ručně malované přáníčko, a babička bojovala marný boj.

Věděla jsem, že babička už měla ležet, že asi má bolesti, zlobila jsem se na dědu, že nic nedělá, a rozhodla jsem se babičku bránit.

„ Pane, běžte už pryč, babička má velké bolesti a potřebuje si lehnout".

Děda mě nezvykle ostře okřikl, a začal s delegací vyjednávat sám.

„ Copak nestačí, že já jsem si svoji povinnost splnil? Manželka opravdu volit nemůže, vždyť se ani sama nepodepíše".

Už si nepamatuji, co způsobilo, že babička prsty zkroucenými revmatismem nakonec ty kartičky vložila do krabice, kterou jí pionýři ochotně přistrčili, a dokonce se jí podařil i jakýs takýs podpis. Snad se ta bolest už nedala vydržet, možná chránila i mne, abych se do toho znovu nepřipletla - byla jsem velmi všetečné dítě.

Když delegace odešla, děda rychle babičku uložil, a ta okamžitě vyčerpáním usnula. Karafiát a malované přáníčko od pionýrů děda vztekle zahodil do uhláku, zapálil si cigaretu a znovu mě napomenul.

„A ty se nepleť mezi dospělé, jsou věci, kterým ještě nerozumíš, tak se do toho nepleť !“

Nechápala jsem, proč se děda tak zlobí, ale brzy jsem na tu příhodu zapomněla.

Vzpomněla jsem si na ni, až když v rámci předvolebních diskusí prosazovala jedna politická strana, aby volby byly povinné, neúčast trestána pokutou.

Doufám, že k tomu nedojde. Že budu moci já i ostatní voliči volit i nadále dle vlastního uvážení, případně nevolit vůbec, nebude- li koho. Že mi nebude nikdo podsouvat, že ti správní volí toho, a ti pomýlení tamtoho, že mě nebude nikdo za mé rozhodnutí nevolit obtěžovat v mém soukromí, případně pokutovat. Ať volby dopadnou jakkoliv, přeji si i nadále udržet ten pocit, že jsem po zralé úvaze, na základě vlastního rozhodnutí svobodně zvolila své kandidáty kamkoliv. Že příznivci těch kandidátů, kteří neuspěli, nebudou jejich neúspěch přičítat nízké inteligenci voličů a nebudou se snažit zjednat nápravu.

Protože takové volby by pak neměly smysl.

 

 

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Děkuji Beátko- je to takový můj relax třeba po náročném dni.
Beáta Hvizdošová
Ivano. súhlasím s pánom Pátkem, píšeš veľmi pekné články.
ivana kosťunová
Rádo se stalo, a díky.
Pavel Pátek
OPRAVA: Hoffmanna
Pavel Pátek
Pročetl jsem si váš profil - píšete hezké články. Možná se mi líbí i proto, že máme podobné názory. A děkuji za vzpomínku na Mirka Hofmana.
Jana Šenbergerová
Článek se mi líbí, o volbách to říct nemohu, i když se rok co rok snažím.
Libor Farský
Váhám..
Marie Doušová
Volit , nevolit ,to je otázka , kterou si kladu každé volby. Vždy zvítězí volit,ale bez nadšení a radosti, vždy volím menší zlo. Tolik volebních lístků mě odrazuje, ale snad se najde někdo ,koho zvolím a budu věřit , že nás v EU bude dobře reprezentovat.Ivo moc hezká vzpomínka na minulé a hloupé volby a hlavně vzpomínka na babičku a dědu.
Elena Valeriánová
Já mám v poslední době neodbytný pocit, že je úplně jedno komu dám hlas. Vyjde to na stejno. Protože volební sliby nejsou myšleny vážně, jsou to jen jakési ideje a ti mají skoro všichni stejně. Aby se vlk - volič nažral a koza - strana či kandidát zůstala (celá) u koryta. A o to koryto jde až na prvním místě. Po zklamání z politiků obecně chodím už jen ke komunálním volbám. Když jsem viděla dvě stránky názvů stran a uskupení chtělo se mi z toho zvracet. No volili byste třeba LEČO? Není to výsměch. Děkuji za hezkou volební vzpomínku. Statečné děvčátko.
Blanka Macháčková
Tak to je opravdu moc hezký článek. Přečetla jsem ho jedním dechem. Mluvíš mi z duše.
Libor Ptáček
Tak jsem dnes dostal volební lístky na volby do EU. Prolít jsem jen seznam stran, dva listy, no čumím. Jsou tam snad i strany zastoupené hospodským a dvěma štamgasty. Jo, o toto zaměstnání, kdyby to náhodou vyšlo, je obrovský zájem. Zvolení do Evropy budou mít neskutečné zaměstnání. Pět set měsíčně a k tomu další benefity včetně hezkého důchodu, žádnou zodpovědnost a pracovat „jako“. Jen podstatné je že tyto volby dají EP jakési zdání legitimity, i když o všem se rozhoduje v Evropské komisi a výše, kde už nejsou potentáti voleni ale dosazováni. Zase bouda na voliče, ale v trochu jiném, novém, lepším balení. Ale i já dám hles jedné straně, a to té která patří mezi naše „extrémisty“ a snad jako jediná otevřeně říká NE přistěhovalcům. Uhodnete???
Zuzana Pivcová
Shodou okolností nebo nenáhodou jsme, Ivano, měly babičku v obdobném zdravotním stavu. I za ní ještě v pokročilém věku chodila volební komise s urnou. Je ale pravda, že tehdejší době, normalizaci, už nerozuměla, tak tam vložila, co jí dali. Když se s nimi chtěla dát do hovoru, jak to bylo s volbami dřív, zarazili ji a spěchali pryč. Pro našeho souseda, původem slovenského Maďara, pracujícího v cihelně, přijeli v sobotu v půl 12 autem, že ještě neodvolil. Ale mám i zkušenost polistopadovou. Prateta, skoro už 90 let, dožívala v Domově důchodců v Rokytnici nad Jizerou. Sdělila nám, že tam také volili. A koho jsi volila, ptaly jsme se. No, řekli nám, že přece Havla, tak jsme všichni volili Havla. :-D...Já k volbám stále chodím. Zkouším to na všechny strany, převážně se u stran opírám o jména jednotlvců, které trochu znám. A pořád to není ono!! :-D
Zorka Horká
"Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali" :-) To není z mé hlavy. Má to na svědomí jistá anarchistka. Trpělivě chodím a vhazuji...no a doufám. Vzpomínky na volby z dětství bohudík nemám.
Jana Kollinová
Nevzpomínám si jak probíhaly volby mých rodičů, doma o tom nerokovali, protože byli shodných politických názorů a mě hlavu politikou nemotali. Chodím volit vždy a budu dokud mi bude zdraví sloužit, ale rok od roku ve mě sílí pocit srovnatelný se sázkou do loterie. Snad se podaří alespoň jednou přispět svým hlasem k volbě správných reprezentantů.
Jitka Caklová
Každé volby jsme jako děti prožívaly podobně, ale se svými rodiči. Komise za rodiči přišla, ať na pole, na louku, či do chléva, podle toho, kde jsme momentálně pracovali. Rodiče byli svobodní, zásadoví a přestože věděli, jak mnohdy kruté dopady, to pro celou rodinu bude mít, nikdy nevolili. Osobně jsem odmítla volit, když zamnou komise přišla v roce 1974 do porodnice :-)
Libuše Křapová
Také přidávám svůj hlas Ivaně. Většinou ale volit chodím, i když rozhodnutí komu dát hlas je čím dál těžší. Chodím hlavně také proto, že vím, že hlasy nevoličů se pak rozpočítávají jednotlivým stranám, takže ti, kdo nevolí vůbec, vlastně svůj hlas dávají těm, které třeba zavrhují. To už je lepší dát hlas neplatný, než nejít vůbec. Ale souhlasím s tím, že je to každého věc, jak se rozhodne.
Věra Ježková
Ivanko, to je poněkud drsný příběh. Volit chodím. Jen mi ještě nikdo nevysvětlil, k čemu by byly dobré povinné volby. I když tam proti své vůli dojdu, pořád ještě můžu vhodit neplatný lístek nebo prázdnou obálku.
Marie Ženatová
Díky za hezký článek. Často sedávám u voleb i ve volební místnosti, volit chodím - ale skutečně musím přiznat, že volba je pro mne stále těžší a těžší - dosud nevím, koho vlastně budu tentokrát volit...
Eva Mužíková
Jak píše Hanka, nemám povinost, alenikdy možnostvolby nevynechàm. Ivano, článek mne zaujal, díky.
Naděžda Špásová
Ano, volit jsem povinně chodila spoustu let. Pak jsem párkrát volila nepovinně, hlavně hlavu státu. A protože se mi nelíbí, jak to dopadlo, a protože žijí v demokratické zemi, mám právo se rozhodnout. Takže jsem se rozhodla, že už mě u žádných voleb nikdy neuvidí. Je to moje svobodná volba a nikomu do toho nic není. Ivano, zase jsem si početla a líbilo se mi to. :-)
Dana Puchalská
Nezbývá mi nic jiného než souhlasit. Ten článek se Ti Ivano moc a moc podařil.
Hana Rypáčková
Nemám povinnost volit, ale využiji svého hlasu.
ivana kosťunová
To je i můj problém, ale vím, že někoho zvolit musím.
Danka Rotyková
Také bych se nechtěla dožít toho, že by mne někdo nutil k něčemu podobnému. K volbám chodím, ale tentokrát mám opravdu problém. Snad všechny strany jsem už kvůli jejich krokům a postojům zavrhla, tak koho volit?
Zdenka Soukupová
Já chodím ke každým volbám v naivní představě, že snad svým hlasem přispěju k "lepším zítřkům". Začínám ale být trochu skeptická. Ivano, obdivuji Vás, že Vás tento zážitek s volbami neodradil.
Jitka Hašková
Naprosto souhlasím.