Začala bych tím, že nejsem žádná velká zahradnice, ale vždy se těším na jaro. Nyní začalo být pár hezkých a teplých dní a já hned šupky na zahrádku. Nejdříve odstranit větve, které mi chránily růže, a potom se vrhnout na listí a zahrádku pěkně uhrabat. Zastřihnout růže, okopat a přidat trochu nové země.
Ani jsem si nevšimla, jak ten čas letí, a tak jsem si řekla, dneska dost. Odklidila jsem hrábě, naplnila dva pytle plevelem a odpadem po zimě ze zahrádky. Spokojeně jsem se chtěla narovnat a koukat, jak zahrádka prokoukla, ale ouvej , nějak jsem se nemohla narovnat. Projela mně hrozná bolest v páteři a já se nemohla bez bolesti dostat do domku. No, řekla jsem si, to přejde, jsem starej blbec, že jsem to tak přehnala, ale věřila jsem, že to určitě do druhého dne přejde.
Ovšem to už jsem se mazala podle reklam vším, co doporučovali, ale účinek skoro žádný. Nešlo se obout, obléknout, ani se bez bolesti pohybovat, tak jsem se nakonec s pomocí svého muže dobelhala k lékařce. Ta hned prohlásila," máte zablokované plotýnky", píchla mi injekci a dala recepty na prášky a 10 injekcí na uvolnění páteře. Injekce mi píchá každý den můj manžel a já se stále divím, jak je možné, že jsem takto dopadla, když se mi to žádné jaro nestalo.
No, nejsem už nejmladší a mám se šetřit, říkají moje dcery a manžel. Bolest pomalu ustupuje a já věřím, že už na sebe budu opatrnější a nebudu práci přehánět. Všem radím, pracovat na zahrádce ano, ale pomalu a po chvilkách, vždyť už nám není 20. Zahrádka začíná žít a mně pomalu bolest odeznívá.