Oslavíte zlatou svatbu? Hlaste se!
28. 3. 2019Česká televize připravuje pořad o manželských párech, které v roce 2020 nebo 2021 oslaví zlatou svatbu. Hledá páry s širokou funkční rodinou nebo přáteli, kteří se budou na přípravě oslav zlaté svatby podílet.
Pokud jste akční, máte bohatý rodinný foto či video archiv a chcete zažít něco nového, přihlaste se. Nebo přihlaste své rodiče, prarodiče. Pořad chystá Televizní studio Ostrava, ale má zájem o páry z různých míst země, z různého prostředí, s různými zážitky.
V současnosti, kdy se mnoho manželství rozpadá nebo je lidé vůbec neuzavírají, může jít o zajímavou sondu do života lidí, kterým dlouholeté manželství vyšlo.
Hlásit se můžete na e-mailu linda.bendova@ceskatelevize.cz nebo scarlett.wilkova@seznam.cz.
Čtěte dále:
Odchod do penze je častou příčinou rozvodu. Co s tím?
Rozvodů po padesátce přibývá. Stále častější příčinou ukončení manželství bývá odchod do důchodu. Muži odcházejí do penze většinou později než ženy. Najednou je muž stále doma, zaběhnuté mechanismy společného života se bortí. Dá se těmto situacím uniknout? Co dělat, dokud ještě není pozdě?
Jsi k ničemu aneb Když potomci nenásledují své úspěšné rodiče
Lékař, právník, vrcholový sportovec, herečka, modelka. Lidé často očekávají od svých potomků, že budou úspěšní a výjimeční. Když se to nestane, jsou rozladění. Někteří se pak trápí, že se jejich očekávání nenaplnila. Mnozí si tím jsou dokonce schopni zkazit celý život.
Ke komu půjdeme na Vánoce?
Babičku musíme přivézt, byla by sama doma smutná! První svátek musíme k tvým rodičům, další k mým. Děti, na Štědrý den musíte být u nás! Slovo musíme se v souvislosti s Vánocemi používá velmi často. Je to podivné, když má jít o svátky klidu a pohody.
Jsi macecha, zničíme tě aneb Spory o majetek v rozvedených rodinách
Je to jedna z nejsložitějších životních situací. Znají ji ženy, kterým zemřel partner a měl dospělé děti z předchozích vztahů. A ty se hlásí o svá práva.
Jak často chceme vídat příbuzné?
Jednou týdně? Jednou za měsíc? Jednou za rok? Jak často je ideální vídat se s příbuznými? Pravidla samozřejmě neexistují, ale je to téma, které je v mnoha rodinách velmi aktuální.
Otec dospělé dcery: těžká pozice
Otec je první muž v životě každé ženy. Ta věta v sobě skrývá podstatnou věc, a to fakt, že právě tátové tím, jak se chovají, ve svých dcerách tvoří jejich budoucí vztah k mužům. To, jestli si pak dokáží najít partnera pro založení rodiny, jestli budou spokojené. Výsledek se často projeví, až když je dcera dospělá a otec dosáhne vysokého věku.
Na návštěvu prarodičů nám nezbývá čas, říkají Češi
Téměř 32 procent lidí navštěvuje své prarodiče maximálně čtyřikrát ročně. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele internetu netbox, který společnost dělala mezi svými příznivci.
Detektivka nazvaná rodokmen
Posledních deset let velmi stoupá v české společnosti zájem o naši rodinnou historii a předky. Snažíme se nalézt své kořeny a také znát rodové nemoci či naši genetickou výbavu a předpoklady.
V archivech se dozvíme i o nemocech předků
Zajmá vás, jaké jste měli předky? Zde je druhý díl článku o tom, jak si sestavit vlastní rodokmen.
Ze života mizí rituály. A to je špatné
Lidé mají čím dále méně příležitostí prožívat společně radost, smutek či žal. Společnost totiž čím dál méně udržuje rituály. Místo velkých pohřbů se dělají ty bez obřadu.
Dělám to pro tvé dobro aneb Když příliš péče škodí
Už jsi snědl jogurt? Musíš si dát jogurt každé ráno, tak neodmlouvej. Vezmi si ty teplé ponožky. Ne, nesmíš jíst ty buřty. Prostě nesmíš, víš přece, že ti uzeniny nesvědčí. Neodmlouvej, starám se o tebe, dělám to pro tebe. Ne, to nejsou věty, které říkají rodiče malým dětem. Tyto věty velmi často slyší od svých blízkých senioři.
Jsou ve vyšším věku důležitější zájmy či rodina?
Děti jsou dávno pryč z domu, v práci už se není třeba honit za kariérou, důchod se blíží nebo už je tady. Ideální čas, kdy se člověk může naplno věnovat svým koníčkům a dělat to, na co dříve neměl čas. Problém je, pokud to takto cítí jen jeden z páru. Nebo když nemá podporu širší rodiny.
Nevlastní vnuci představují problém pro mnoho seniorů
Syn či dcera se rozvedli a našli si nové partnery s dětmi. Babi, dědo, to jsou tvoje nová vnoučata. Tu větu slyší čím dál více lidí. Jak se k nim postavit? Brát je stejně jako vnoučata vlastní? Jde to? Je to třeba?
Největší strach seniorů: Nechci být na obtíž
Komplikuji vám život. Máte se mnou jen samé starosti. Jsem vám na obtíž. Kdybych tady nebyl, měli byste to jednodušší. Takové věty příbuzní často slýchají od starých a nemocných lidí. To, co dřívější generace považovaly za naprosto přirozenou fázi života, nyní označujeme výrazem: Být na obtíž.
Některé aktivity seniorů bývají nebezpečné, míní jejich příbuzní
Děda se zbláznil, chce si zkusit tandemový seskok. Babička jede s kamarádkou k moři, pořád jí to rozmlouváme. Máma jezdí na kole, i když jí už bude osmdesát a nechce přestat.
Manuál pro kruté tchyně
Odmítám se ptát čtyřletého vnoučka, co si dá k snídani, a hodinu čekat na odpověď, než vzhlédne od tabletu. U mě vnoučata budou jíst, co jim dám. Ne, nepohlídám vám o prázdninách tři týdny psa. Prosím, zajeďte mi do supermarketu na velký nákup. Jsem už slabá a stará, nebudu tahat sama těžké tašky, když vím, že vy jezdíte autem na nákupy každý týden.
Náročná matka – problém na celý život
Jsi ošklivá. Maruška namalovala hezčí obrázek než ty. Jestli příště nezahraješ tu skladbu lépe, bude se ti celá třída smát. Hrbíš se, a proto se nikdy nevdáš. Zlobíš, takže já odejdu a ty tady v domě zůstaneš úplně sama.
Když se ocitnete v sendviči, nezoufejte
Poprvé se jednašedesátiletá Jarmila s pojmem „sendvičová generace“ setkala asi před deseti lety a vzpomíná, jak ji potěšilo, že její životní situace má svoji vlastní definici a že v tom není sama.
Naše rodina nefunguje. Senioři se sami obviňují ze selhání
Špatně jsme děti vychovali. Měli jsme na ně v mládí málo času. Jsme pro mladé přítěží, mají s námi jen starosti. Kdybychom už tady nebyli, bylo by jim lépe. Takto přemýšlejí mnozí senioři. A opravdu jich není málo.
Skryté výčitky. Zdroj sporů mezi generacemi
Dvacetiletá Jana začala odmítat navštěvovat svou babičku. Dříve k ní chodila ráda. Vyšlo najevo, že už nezvládá skryté výčitky typu: Já chápu, že na mě nemáš čas. Ne, nic nepotřebuju, nějak to zvládnu, co mi zbývá. Jo, děvenko, i ty jednou poznáš, co je stáří, ale neber to tak, že si stěžuju...
