SONS byla založena v roce 1996. Dnes máte již na 10 tisíc členů po celé zemi. Jak vlastně vznikla?
Naše organizace je vlastně pokračovatelem činnosti slepeckých spolků,které zde fungovaly prakticky od roku 1900. Jsme dědicem jak po stránce filozofické, tak i části majetku, který se podařilo zachovat. Jinak SONS vznikla sloučením České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých. Co se týká členské základny, tak ta činí 8 až 9 tisíc lidí. Stejně jako ostatním spolkům tohoto typu nám členové z řad seniorů ubývají. Mladí nemají o spolčování velký zájem, vystačí si se sociálními sítěmi.
Co svým členům nabízíte?
Je třeba se podívat na profil našeho člena. Buď je to člověk, který je slepý od dětství, nebo má zbytky zraku, a nebo je to ten, kdo postupně zrak ztrácí. Těm všem nabízíme širokou škálu rad a služeb. Ať je to pomoc při nákupu kompenzačních pomůcek, které jim zajistí naše dceřiné společnosti Tyfloservis a krajská Tyflocentra. Tyto společnosti poskytují zaregistrované sociální služby a o jejich skladbě se zájemci dozvědí na jejich internetových stránkách. Naše oblastní odbočky, které jsou po celé republice, pomáhají organizovat postiženým společně trávit volný čas, ale také pro ně pořádají rekondiční pobyty s konkrétním zaměřením. Naší nedílnou součástí je také výcvikové středisko vodicích psů. Ale v této oblasti očekáváme snižování zájmu, neboť psa mohou postupně nahrazovat navigační systémy. Avšak může růst zájem ostatních těžce postižených o vycvičené asistenční psy.
Co se týká úhrady pomůcek pro nevidomé a slabozraké, jste spokojeni?
Máme velký problém s tím, že u základní pomůcky, to je u bílé hole, stále ještě existuje spoluúčast pacienta. To je naprostý nesmysl, protože u některých dražších pomůcek pro tělesně postižené (a je to tak správně) se spoluúčast nevyžaduje. Tato nespravedlnost pramení z toho, že nevidomí nejsou zastopeni ve Vládním výboru pro zdravotně postižené občany.
Proč v tomto výboru nejste?
Protože nejsme součástí Národní rady zdravotně postižených. To je složitá otázka. My jsme tuto radu pomáhali v roce 2000 založit, ale pak jsme ze závažných důvodů z rady vystopili. A o návrat do ní se stále snažíme, ale bohužel marně. Ani NRZP, ani my v tomto nezdaru však nespatřujeme konflikt, spíše se nám nedaří sblížit historicky vytříbené názory na rovnováhu práv uvnitř střechových organizací, sdružujících skupiny různě postižených osob.
Nevidomým a slabozrakým život ztěžuje pohyb ve veřejném prostoru. Je možné udělat komfortnější podmínky?
Omezování těchto bariér je dnes základním požadavkem ve většině projektů. Bohužel ale při výstavbě veřejných budov, komunikací a různých center je to první, v čem se škrtá. My se poté snažíme na tyto nedostatky upozorňovat, ale náprava je obtížná.
Co říkáte na vyvolávací systémy v bankách, úřadech, ve zdravotnických zařízeních a na poštách?
To je nešikovné nejen pro zrakově postižené, ale třeba i pro seniory. Panel s nabídkou služeb je často psán malým písmem, takže je nutné někoho požádat o pomoc. Bez pomoci se pak neobejdete, ani když se objeví vaše číslo. V zahraničí jsou tyto terminály vybaveny hlasovou službou. Důkazem toho, že to lze i u nás snadno zařídit, je například největší pražský autobazar AAA, který akustickou službu paradoxně řidičům, kteří by měli dobře vidět, poskytuje.
Máte nějaký výrazný úspěch v této oblasti?
Ano. Podařilo se nám prosadit u České spořitelny a ČSOB to, že jejich bankomaty na svoje klienty „mluví“. Výbornou pomůckou v případě dopravních bariér je například ovladač, který si stisknete na zastávce a on vám přečte která tramvaj či autobus právě přijíždí a kam jede. V metru vás tento malý pomocník upozorní na směr jízdy eskalátorů.
Je velký problém se zaměstnaností nevidomých a slabozrakých?
Jsme na tom obdobně jako další rozvinuté země. Nezaměstnanost v této skupině postižených dosahuje až 80 procent. Neustále existují předsudky, že tito lidé žádnou práci nezvládnou. Přitom dnes jsou takové technické pomůcky, které pomáhají k naprosté soběstačnosti. Problémem je inkluze ve školství, kdy jsou zrakově postižené děti začleněny mezi ostatní s nedostatečným výcvikem v alternativních technikách vzdělávání. Takže naši mladí jsou potom opravdu nezaměstnatelní, neboť mají nedostatečné vzdělání. Na tuto skutečnost stále upozorňujeme a chceme, aby jí pedagogičtí odborníci věnovali odpovídající péči.
Máte nějaký konkrétní program pro seniory?
Čas od času a podle finančních možností organizujeme po celé republice přednášky o tzv. finanční gramotnosti. Zdálo by se, že lidé si již více dávají pozor na to, koho pouští do domu, koho si pustí do bytu, komu naslouchají, s kým se dají do řeči na ulici. Ale není tomu tak a osvěty v těchto otázkách není nikdy dost.
Kde a jak vás mohou případní zájemci o členství či informace kontaktovat?
Všechny důležité kontakty, včetně adres oblastních odboček, najdou zájemci na stránkách www.sons.cz. Vítáme každého, kdo má zájem prospět skrze naši bohatou činnost ostatním i sám sobě.
Božena Hažová