Co hrozí, když nedoléčíte chřipku?
Ilustrační foto: ingimage.com

Co hrozí, když nedoléčíte chřipku?

16. 2. 2019

Onemocnění chřipkou každý rok v Česku potrápí statisíce lidí. Stále se ale najde velká řada těch, kteří tuto nemoc přecházejí či řádně nedoléčují.

Tím, že nestráví několik dní v klidu na lůžku, ovšem riskují velmi vážné a život ohrožující komplikace v čele s chřipkovým zápalem plic, který může být až v polovině případů fatální. Jaká další onemocnění může přechozená chřipka způsobit a jak můžete naopak průběh onemocnění zkrátit, se dočtete v následujícím článku.

O chřipkové epidemii slýcháme každý rok, a tudíž máme pocit, že je to zcela běžná věc. Proto mnoho lidí zapomíná, o jak závažnou nemoc se může jednat. V chřipkové sezóně 2017/2018 bylo například dle Krajské hygienické stanice Středočeského kraje evidováno celkem 100 případů se závažným průběhem a 30 úmrtí, o rok předtím přitom bylo závažných případů jen 15 a úmrtí 7. Vzestupný trend případů se závažným průběhem lze přitom pozorovat i v aktuálně probíhající chřipkové sezóně: podle Státního zdravotního ústavu bylo ke 31. lednu 2019 evidováno 116 klinicky závažných případů a 15 úmrtí. Vážným problémem je i fakt, že řada lidí chřipku přechází, nejčastěji proto, že by jim marodění způsobilo komplikace v zaměstnání. Neléčená chřipka, případně i viróza, však s sebou nese riziko propuknutí druhotných a velmi vážných onemocnění.

Hrozí smrtelně nebezpečný zápal plic či zánět srdce

Chřipkový virus nezpůsobuje čistě jen chřipku, ale může svým působením odstartovat i další onemocnění. „Mezi primární komplikace chřipky, tedy ta onemocnění, která způsobí přímo chřipkový virus, patří akutní zánět hrtanu, chřipkový zápal plic, zánět svalů, zánět srdečního svalu a zánět mozku a mozkových blan. V oslabeném organismu pak mohou nastat i komplikace způsobené bakteriální infekcí, například zánět dutin či středního ucha,“ vyjmenovává zdravotní potíže celostní lékař Bohumil Ždichynec. Chřipkový zápal plic patří mezi jednu z nejvážnějších nemocí z výše uvedených, neboť pacienty přímo ohrožuje na životě a až v polovině případů končí smrtí. Velice závažný je i zánět srdce, takzvaná myokarditida, který může skončit až transplantací tohoto orgánu. Za posledních deset let přitom výskyt tohoto onemocnění roste, a to zejména u pacientů do 30 let – v této skupině narostl o závratných 60 procent.

Sledujte příznaky a neotálejte s návštěvou lékaře

Pokud se tedy stalo, že jste chřipku či virózu přechodili, měli byste následně pečlivě sledovat svůj zdravotní stav. Pochřipkové komplikace se totiž samozřejmě ohlásí svými typickými příznaky. Zpozorujete-li je na sobě, rozhodně s návštěvou lékaře neotálejte. Například zánět srdce se projevuje bolestí na hrudi, dušností, sníženou výkonností a celkovou únavou či poruchami srdečního rytmu, ale třeba i nevolností a otoky končetin. „Myokarditida se léčí antibiotiky, virostatiky a klidovým režimem. Zachytí-li se včas, není hospitalizace většinou nutná. Pokud se ale virus dostane až k srdečním chlopním, může zapříčinit jejich nedomykavost a pacient si pak ponese celoživotní následky. V některých případech pak zánět srdečního svalu může skončit srdečním selháním,“ varuje lékař Bohumil Ždichynec. Chřipkový zápal plic je signalizován zejména úporným kašlem, při němž se nemocný dusí. Důležitá je u něj co nejrychlejší hospitalizace a intenzivní léčba. Kašlem se projevuje i akutní zánět hrtanu, který obvykle doprovází také ztráta hlasu. Pokud se zánět rozšíří na průdušky, trpí pacient též vysokými horečkami.

Základem je klidový režim

Přecházení chřipky, a ostatně například i běžné virózy, je pak rizikové i v dalším ohledu. Naše tělo si každou prodělanou nemoc pamatuje a naše imunita je pokaždé, když onemocnění řádně nedoléčíme, oslabena. Stáváme se tak do budoucna nejen náchylní k dalším virózám a chřipkám, ale zaděláváme si tak na chronické potíže, kupříkladu se srdcem či klouby.

Těmto rizikům přitom můžeme jednoduše předcházet právě nepodceněním léčení. „U chřipky a virózy je důležitý především klidový režim. Nemocný by měl odpočívat na lůžku, dbát na zvýšený přísun tekutin, čímž pomůže tělu vyplavovat toxiny, jíst jen lehkou stravu, aby zbytečně nezatěžoval trávení, a též zvýšit příjem vitamínů. Vhodné je též udržovat v pokoji, kde nemocný tráví většinu času, větší vlhkost, například rozvěšením mokrých prostěradel či jejich umístěním přes radiátory a pravidelně větrat,“ doporučuje lékař Bohumil Ždichynec. Klidnější průběh nemoci a rychlejší zotavení může rovněž výrazně ovlivnit dobrý stav imunitního systému. Obranyschopnost organismu se přitom vyplatí posilovat pravidelně, kupříkladu pohybem na čerstvém vzduchu, vyváženou stravou nebo otužováním.

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.