Měli bychom si i připomenout, že nám naše zahrádka věnovala maximum toho, o co jsme ji požádali, byť jsme sami mnohokrát museli přispět pomocnou rukou. Bez vzájemné pomoci to prostě nejde.
Zahrada se vyprazdňuje
Plochy, které se uvolnily, je nutné zrýt nebo zorat. Zemina nechaná ve velkých hroudách umožní vodě a následně mrazu roztrhat částečky půdy, která se stane kyprou a na jaře snadno zpracovatelnou. Tam, kde plánujeme pěstovat kořenovou zeleninu, je třeba zrýt záhon hlouběji. Čerstvý hnůj nesnášejí hlíznaté a cibulnaté rostliny a kořenová zelenina (např.: mečíky, tulipány, lilie, mrkev, ředkvička, červená řepa). Vzhledem k tomu, že hnůj se stává nedostatkovým zbožím (dokonce se i krade!), nezbude nám možná nic jiného, než se spokojit s minerálními hnojivy. V takovém případě použijme na podzim ta, která obsahují draslík a fosfor. Dusík by nám do jara stejně nevydržel, protože se splachuje do spodních vrstev. Že půda obsahuje dostatek humusu, poznáme tak, že je v ní hodně užitečných žížal.
Dříve než začnou silnější mrazy, přeházejme dlouhodobé komposty. Samozřejmě, že na tuto činnost máme celou zimu, ale zamrzlá hromada dá více zabrat. Pravda, zase se pořádně zahřejeme... Venku si už moc neposedíme, takže je pomalu čas uklidit venkovní nábytek. Pod střechou mu bude určitě lépe. Skládáme-li ho na sebe, proložme plochy látkou či molitanem, aby nátěr netrpěl. Vyndat je naopak potřeba krmítka, aby si na ně ptáci postupně zvykli. Nasypejme do nich trochu krmení. Nejvhodnější jsou olejnatá semena (slunečnice, nasekané ořechy) nebo nesolený lůj. V žádném případě tu není místo pro zbytky jídla, chléb nebo brambory. Místo záchrany před hladem bychom zpěváčky mohli spíš zahubit, byť v dobré víře.
Pracujeme s trávníkem
Nastává také „rozloučení“ s trávníkem. Když je hodně zplstnatělý, je třeba jej provzdušnit (jinak stačí jen na jaře). Poslouží k tomu speciální hrábě s ostrými kovovými hroty nebo motorový vertikulátor, který udělá těžkou práci za nás. V říjnu se také naposledy trávník seká, a v případě potřeby i hnojí. Po shrabání listí a odstranění napadaných větví nechme trávu v klidu (její růst se zastaví, když teplota klesne pod 5°C). Co zazimovat, a co ne
Pokud jsme pěstovali celer, je čas jej sklidit ještě předtím, než začne mrznout! Rostliny vyryjeme rycími vidlemi i s kořeny (postupujme opatrně, abychom nepoškodili bulvy, což platí i u ostatních plodin) a založíme do vlhkého písku do dobře větraného sklepa. Před tím olámejme starší listy (usušme, nebo zmrazme) a nechme jen srdíčko. Kořeny seřízneme ostrým nožem na délku několika centimetrů. Stejně tak můžeme uskladnit i kedlubny giganty, na nichž necháme jen nejmladší lístky. Mrazem by naopak měl několikrát přejít kadeřávek. Je potom daleko chutnější. Můžeme ho sklízet nebo nechat na záhoně (stejně jako růžičkovou kapustu), pokud jsme ovšem zvolili vhodné místo a nenasázeli si ho doprostřed záhonu, který se chystáme zrýt či zorat. Totéž platí o mrazuvzdorných druzích pórku. Množství, které budeme v nejbližší době potřebovat, vyndáme ze země, trochu zkrátíme kořeny a listy a uložíme do písku. Křen je sice mrazuvzdorný, ale i tak je lepší jej vyrýt a dát do chladného sklepa (aby nerašil).
Ještě se dá zasít a zasázet...
Pravověrní zahrádkáři (na rozdíl od laiků) vědí, že i před nástupem zimy se dá i sít a sázet. Jedná se například o salát ozimý, který se v první polovině října vysazuje do řádků vzdálených od sebe 20 cm (i v řádku je spon 20 cm). Rostlinky je třeba ochránit před studenými větry, například umístěním do hlubších brázd, před holomrazy zase chvojím. Koncem října se vysévá mrkev, ne dřív. Je důležité, aby semena nestačila vyklíčit už před zimou, ale až na jaře. Řádky by od sebe měly být vzdálené 20 cm. Hloubka výsevu je 0,5 - 1 cm. Po zahrnutí je potřeba řádky přimáčknout. Je dobré použít i nepatrné množství značkovací plodiny, která rychle vzchází (salát, ředkvička), jsou vidět řádky, a záhon je tak možné okopávat ještě před vzejitím mrkve.
Sklízíme, přesazujeme, přikrýváme
Mrkev a kořenová petržel pro zimní spotřebu se vyrývá ze země ve druhé polovině října, nejlépe za suchého dne, aby nebyla obalená blátem. Nať neodřezávejme, ale ukruťme (stejně postupujme i u červené řepy). Předejdeme tak zahnívání vršků. Uskladní se jako celer (viz výše). Ve druhé polovině října je také nejvyšší čas pro sklizeň paprik, které jsme ochránili fólií. Stejně už nic „neudělají“. Nevyzrálé plody tepelně zpracujme.
Ke konci října také sklízíme zelí a hlávkovou kapustu, i když snesou několik stupňů pod nulou. Pokud jsou nazmrzlé, je potřeba je nechat rozmrznout na záhonu (obdobně je tomu u celeru). Nezapomeňme si přesadit některé bylinky, vysadit petržel a pažitku do kořenáčů. Venku přikryjme chvojím tymián, levanduli, kmín a mátu, aby nám při silných mrazech nevymrzly. U jahodníků je potřeba ještě jednou odstranit šlahouny. Okolí okopáme a zbavíme plevelu. Rostlinky přikryjeme zeminou, použít můžeme i kompost. Uskladňujeme ovoce Jak říká jedna z pranostik, „Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře“.V polovině října přijdou na řadu zimní odrůdy ovoce, zejména jablek. Po utržení je pečlivě prohlédněme a skladujme jen zdravé plody. Zacházejme s nimi opatrně, každé zmačknutí či otlak se mohou zle odvděčit. Na lísky je ukládejme jen v jedné vrstvě a pravidelně kontrolujme, od jednoho napadeného kusu se nakazí všichni jeho sousedé. Do jara by nám tak nemuselo zbýt nic. Nemocné plody nenechávejme ani viset na stromech. Choroboplodné zárodky by vytvořily spóry a choroby by se šířily.
I květiny chtějí své
Na okrasné zahradě je nejvhodnější doba k výsadbě živých plotů z opadavých listnatých dřevin. Místo je třeba řádně připravit: Zrýt na hloubku dvou rýčů a obohatit humusem, nejlépe vyzrálým hnojem nebo kompostem. Do povrchové vrstvy kyselých půd zapravme vápenaté hnojivo. Po výsadbě a řádném prolití plot poprvé sestříhejme (habr, hloh, buk na polovinu, ostatní dokonce na třetinu původní výšky), potom ještě půdu opatřeme nastýlkou (listí), aby tak snadno nevysychala a nepromrzala. Jiřinky vyryjeme hned, jak mráz spálí jejich nadzemní části, které uřízneme asi 10 cm nad hlízami. Zbavené zeminy je uskladníme v dobře větrané, suché a nepromrzající místnosti (5 až 10 °C). Stejný postup použijeme i u mečíků. V obou případech buďme opatrní, poškozené a špatně usušené hlízy přes zimu shnijí. Hlíznatým begoniím necháme po vyjmutí trochu zatáhnout nadzemní části, a pak je odřízněte 1 cm nad hlízou. Čisté a zaschlé necháme přezimovat v suché hrubé rašelině v teplé místnosti (15 až 18 °C). Před nástupem silnějších mrazů vypustíme vodu z nádrží. A opravme ploty všude tam, kam nechcete, aby se nám dostali zajíci!
A co říkají pranostiky?
Teplý říjen - studený listopad.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Svatý Havel (16. 10.) - devět počasí za den.
Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy naleje.
Svatá Voršila (21. 10.) zimu posílá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Šimona a Judy (28. 10.) - zima je všudy.
