Jeřabiny. Krásné, ale hlavně užitečné
Ilustrační foto: pixabay.com

Jeřabiny. Krásné, ale hlavně užitečné

1. 9. 2018

Není mnoho stromů, jejichž dřevo a plody mají takové využití, jako jsou jeřáby. Právě nyní, na sklonku léta, nastává sezóna chutných a krásných jeřabin.

Známe jich opravdu mnoho druhů, jen  v ČR jich máme neuvěřitelných 20 druhů. Posuďte sami. Jeřáb muk, ptačí, břek, manětínský, milský, oskeruše, prostřední, český, velkoplodý moravský, grantový - ten má 13 sladkoplodých kultivarů. 

 Jeřáb dunajský, džbánský, hardeggský, karpatský, labský, krasový, olšolistý, rakouský, řecký, soutěskový.

Některé jsou ryze české odrůdy, ty jsem si dovolila napsat tučným pismenem. Další druhy zvané endemity vznikly křížením a rostou u nás jen v několika lokalitách. A dřevo jeřábu je tvrdé a kvalitní. Využívá se při výrobě nábytku. A také se z něj dělají i hudební nástroje.

Co obsahují

  • Hodně vitamínů (především C), hořčiny, třísloviny i éterický olej, který povzbudí chuť k jídlu.

Účinky

  • Konzumace jeřabin povzbuzuje produkci žaludečních šťáv a posiluje imunitní systém organismu.

Čaj

  • 1 lžičku sušených jeřabin rozdrtíme v hmoždíři. Pak zalijeme 1 šálkem horké vody a necháme 10 minut vyluhovat a scedíme. Podle potřeby pijeme 1 až 2 šálky denně. Pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách.

Nálev

  • 30 gramů listů vložíme do 1 litru vroucí vody a necháme vyluhovat 10 minut. Pijeme 3 šálky denně. Je dobrý proti chrapotu a posiluje hlas.

Využití v gastronomii

Z jeřabin se připravují kompoty, rosoly, klevely, pomazánky, povidla i protlak. Ke konzervaci musíme vždy vybírat plody zralé, až přezrálé. Nejlepší období pro sklizeň je, když plody ožehne první mrazík.

Uvádím zde i několik receptů, které jsou u nás v rodině vyzkoušené.

Jeřabinová klevela

Na 1 kg očištěných jeřabin potřebujeme 500 gr cukru 

Jeřabiny - ožehlé mrazíkem - opereme, otrháme od třapin a stopek, podlijeme několika lžícemi vody a pod pokličkou krátce podusíme. Když jeřabiny změknou, vaříme je dál za stálého míchání a po částech přidáváme cukr. Jakmile jsou jeřabiny trochu rozvařené a voda odpařená, klevelu nalijeme do suchých a nahřátých sklenic. Ihned je uzavřeme a obrátíme je dnem vzhůru a necháme vychladnout. Plníme- li klevelu o teplotě 85 st.C,vložíme skleničky s klevelou do zavařovacího hrnce s horkou vodou a sterilujeme je  10 minut při 98 st. Celsia.

Jeřabinový protlak

Jeřabiny - ožehlé mrazíkem - otrháme a očistíme (jako v prvním receptu) a opereme. V kastrolu podlijeme malým množstvím vody a pod pokličkou dusíme doměkka. Horké prolisujeme přes síto nebo použijeme lis na ovoce a případně ještě trochu zahustíme odpařením. Horký protlak naplníme ihned po uvaření do suchých, nahřátých zavařovacích skleniček až po okraj. Používáme-li protlak jako přesnídávku, podle chuti jej přisladíme. Hned je uzavřeme nahřátými víčky, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Plníme-li protlak do skleniček o nižší teplotě než 85 st.C, sterilujeme je 10 minut při 98 st.Celsia

Jeřabinový kompot

Na 1kg očištěných jeřabin potřebujeme 450 gr cukru.

Hodně vyzrálé až přezrálé a mrazíkem ožehnuté jeřabiny očistíme jako v prvním receptu. Promícháme je s cukrem, dáme do kastrolu a dusíme pod pokličkou v troubě, až pustí šťávu a změknou. Jakmile jsou všechny jeřabiny sklovité, vybereme je děrovanou lžící a vsypeme do nahřátých čistých skleniček. Šťávu převaříme, odpěňovačkou odebereme pěnu, šťávu slijeme na jeřabiny a skleničky hned uzavřeme - nejlépe kovovými víčky. Skleničky obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

 

P.S.: V moderní verzi přípravy kompotů apod. jsem se dočetla, že je dobré dát sklizené jeřabiny zamrazit, ale z vlastní praxe to neznám. Nyní se dává do jeřabinových marmelád a klevel a protlak i šťáva z pomerančů.

Dokonce je z nich i vynikající likér, ten recept uvedu asi příště.

Mám v knihovně opravdu hodně starou knihu o výrobě lihovin i likérů a jiných alkoholických specialit. A to je teprve "počteníčko". Ta čeština oné doby skutečně nemá chybu.

Informace ke článku jsem vyhledala v knize Domácí konzervování ovoce a zeleniny. Nakladatelství Avicenum r.1980.Autoři ing. B.Hostašová, ing.E.Němec, Libuše Vlachová (autorka mnoha českých kuchařských knih). Další poznatky mám z mých zápisků i z internetu. 

Hodnocení:
(5.1 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Před několika lety se na Jesenicko zásluhou několika nadšenců začal podél cest vysazovat jeřáb sladkoplodý. Letos je obsypaný jeřabinami. Je to původní dřevina, která zde kdysi rostla.
Jana Šenbergerová
Dokud jsem ještě zavařovala, přidávala jsem jeřabiny do hruškového kompotu. Jeřabiny zesládly a kompot získal příjemně nakyslou chuť. Nejedlé jeřabiny mají listy zoubkované od špičky až k řapíku, ty jedlé jen do poloviny listu. Jeřabiny na obrázku jedlé nejsou, i když ptákům chutnají. :-)
Zuzana Pivcová
Z léčebných prostředků jsem znala jen jeřáb ptačí. A jeřabiny? Vždycky, když jsem se odněkud vrátila domů na jih a už se červenaly jeřabiny, byl to pro mě signál, že se blíží konec léta a začne škola. Dnes už se mě škola netýká a navíc i to zrání je posunuto. Nevím, proč, ale najednou se mi vybavil dávný text jedné písně Karla Kryla: Pod rozkvetlými jeřabinami zahynul motýl mezi karabinami...
Naděžda Špásová
Jeřabiny se mi líbí jako okrasný strom, vím, že má i léčivé účinky, ale nikdy mě nenapadlo z toho něco udělat. Jedlé a nejedlé bych asi nepoznala. Jsi dobrá, že nám to takhle prezentuješ. Máš to za 5 ***** :-)
Marie Doušová
Jeřabiny jsem kdysi zavařovala dohromady s rybízem a byla z toho dobrá zavařenina a také dohromady s brusinkami. Nyní už tolik nezavařuji ,ale vím , že jeřabina je zdravá.Musí se ale ,rozlišit jedlá, od nejedlé.
Jitka Hašková
Jeřabiny nesbírám, ale před lety jsem se naučila rozlišovat podle listů jedlé a chutné a ty nejedlé, nechutné.
Marie Seitlová
Jeřabiny znám, ale jen některé jsou chutné. Ostatní jsou trpké, ale mají být zdravé. U nás v Jeseníkách jich rostlo hodně a starousedlíci o nich říkali, že to jsou citrony severu. Používali se hlavně při zavařování hrušek, kompot měl lepší chuť, sušili se a dělalo se z nich víno.
Jana Kollinová
Jeřabiny jsou nejen krásné, ale hlavně jsou v přírodě krmivem pro ptactvo. Z toho důvodu je nikdy venku netrhám stejně jako plody černého bezu. Docela se zlobím, když vidím v Zámecké zahradě vidím paní s košíkem jak se snaží ostříhat všechny bobule černého rybízu z pěti keřů, které tam jsou.
Věra Ježková
Jeřabiny obdivuji, ale nekonzumuji. A mám s nimi spojenu jednu nepříjemnou vzpomínku. Měla jsem je doma ve skleněné váze. A jak od nich odpadávaly listy, nechávala jsem je na stole, protože mi to přišlo malebné. Ne tak ovšem mé mamince, která mi doma v té době čekala na nějakého řemeslníka. A aby se nenudila, i přes můj výslovný zákaz uklízela. A spadané listy považovala za nepořádek. Jak já jsem zuřila, když jsem přišla domů a uviděla „čistý“ stůl!