Ženy, kterým je nyní kolem šedesátky či výše a jsou babičkami, si často povídají o tom, že si jejich vnučky a vnuci si žijí jako královské děti. A srovnávají to s dobou, ve které vychovávaly své děti ony.
"Moje dcera chodila počátkem sedmdesátých let na základní hudební školu, protože učitelé řekli, že má talent. Koupili jsme jí klavír. Byl levný, starý, od známých. To byla jediná investice do jejího koníčku. Hudba jí zůstala zálibou, ale vystudovala vysokou školu a je odbornicí v oblasti geodézie. Myslím, že je úspěšná a spokojená, přestože většinu dětství proběhala s dětmi u nás na dvoře, žili jsme skromně a hudební škola bylo to jediné, kam chodila. Ovšem mojí dvanáctileté vnučce dnes rodina platí hodiny francouzštiny, baletu, moderního tance. K tomu si nedávno vymyslela, že se chce naučit hrát na bicí, tak jí normálně přihlásili do hudební školy a plánují jí koupit bubny. K tomu lyžuje a hraje tenis. Myslím, že ve výsledku nebude umět nic pořádně, ovšem ty peníze, co do jejich zájmů investují, jsou závratné," popisuje sedmašedesátiletá Marta, bývalá učitelka. A dodává: "Často si s kamarádkami povídáme o tom, jaké jsou rozdíly v tom, jak jsme trávily volný čas my a naše děti a jak naše vnoučata. Ten rozdíl je obrovský."
Je to tak. České děti nyní tráví osm až deset hodin volného času v různých kroužcích. Rodiny to stojí ročně desítky tisíc. Víkendy si žádají další tisícové náklady. Protože je trendem s dětmi vyrážet do různých akvaparků, center se zábavou, na výlety spojené s kulturou a sportem.
"Když jsem řekl, že vezmu vnuka v sobotu jen tak na výlet do lesa, mladí protestovali a řekli, že tam nebude mít žádné aktivity. Rozhodli, že s ním raději půjdu do nějakého lanového centra, kde se leze po provazech mezi stromy. Neustále tam vyžadoval zakoupení nějakých dobrot a suvenýrů, takže mě ten výlet i s cestou přišel téměř na šest stovek. Mladí řekli, že to je normální, že to je investice do toho, aby dítě bylo aktivní," popisuje nedávnou zkušenost sedmdesátiletý Miroslav, také bývalý učitel. "Myslím, že vnukovi by dalo víc, kdybychom se procházeli lesem a já mu vyprávěl o přírodě, ale mladí si to nepřejí, chtějí mít vše placené a organizované. Přitom pořád naříkají, že je kluk stojí hodně peněz. Nechápu to," přemítá.
"Dětí je málo a vznikl kult dítěte spočívající v tom, že se lidé snaží dětem ve všem vyhovět a dopřát jim to, co sami považují za nejlepší," vystihuje současnou situace socioložka Jiřina Šiklová. "Ovšem tím, že se mu snaží dopřát vše ve smyslu finančním, se sami připravují o možnost o vychovávat, ovlivňovat ho a to také není dobré," dodala.
Kult dítěte se projevuje různými způsoby. Jedním z nich je už zmíněné organizování volného času dětí a přesvědčení, že čím více zábavy a vzdělání jim dopřejeme, tím to pro ně bude lepší. Nějak se přitom zapomíná, že spousta vzdělaných a úspěšných lidí vzešla i z generace, která rozhodně v dětství žádné kroužky a zábavu neměla. Prostě současné možnosti tehdy neexistovaly. Kluci sportovali na pláccích za domy, ale jen málokterý měl zaplacené odborné kurzy a tréninky, jako má dnes téměř každý.
Názory odborníků na dětskou duši v souvislosti se současným kultem dítěte shrnuje psycholožka Alena Vávrová: "Dnešní děti mají rozplánovaný život. Ale měly by mít nějaké odpoledne volné. Aby měly čas na kontakt s kamarády, na nestrukturovaný program. Jenže dítě je ve škole, pak mnohdy v družině, pak má kroužek, pak se doma musí učit. Vždyť už mu pak nezbývá čas na normální kontakt s rodiči a to už není ideální," popisuje.
V jedné pražské rodině investují měsíčně do volnočasových aktivit dvanáctileté dcery patnáct tisíc měsíčně. Několikrát si už kvůli nedostatku financí brali spotřebitelský úvěr, často mají vyčerpané kreditky. Ovšem, když si Barunka vymyslela, že chce chodit kromě kurzů společenských tanců, kreslení, počítačové grafiky a němčiny chodit ještě na španělštinu, ihned jí ji zaplatili. Barunčina babička jim neustále říká, že dítě nebude umět nic pořádně a navíc získá dojem, že člověk dostane vše, co si vymyslí. V rodině je kvůli tomu spousta neshod, ale Barunka je její hlavou a vždy dostane to, co si přeje.
Toho, že děti mají v rodinách mnohem důležitější pozici, než mívaly dříve, si samozřejmě již delší dobu všímají učitelé. Václav Klaus mladší, ředitel gymnázia Porg, to výstižně popsal v rozhovoru pro noviny Deník. "Adorace vlastního dítěte se zvyšuje. Za mého mládí bylo běžné, že rodiče přišli na třídní schůzku, vyslechli si, jak žáček zlobí, neprospívá a roste pro šibenici, tatínek si už ve škole odepínal pásek a hotovo. To už dnes prakticky nemůžete udělat, vládne tu kult dítěte. Musíte začít tím pozitivním, vysvětlovat, zdůvodňovat a pokud žák od začátku roku ještě neodevzdal ani jeden domácí úkol, tak není lajdák, ale má to nějaké prenatální psychologické příčiny. To je fenomén doby," řekl.
A další projev současné adorace dětí. Spousta rodin odsouvá jejich takzvané pořízení, protože se obávají, že dosud nejsou tak zabezpečené, aby jim mohly vše potřebné dopřát. "Naši mladí pořád říkají, že si dítě nemůžou dovolit," vypráví čtyřiašedesátiletá Bohuslava. "Prý proto, že zatím žijí v dvoupokojovém bytě a mají jen jedno auto. Tak čekají, až budou mít dvě auta a dům. Snaše je devětadvacet, tak nevím, jak dlouho čekat chce. Ale neustále mi vysvětluje, jak drahé jsou jednorázové plíny a podobné věci. No, já když měla syna, tak jsem plíny prala v ruce a dvoupokojový byt byl terno, tak jim, přiznávám, moc nerozumím."
Existují statistiky, ve kterých je spočteno, na kolik peněz nyní přijde dítě. Obsahují položky, které dříve maminky neznaly. Jsou mezi nimi už zmíněné jednorázové pleny či například drahé lahvičky s dětskou výživou. Babičky kroutí hlavou, proč tedy dítěti maminka raději neumixuje jablko, mrkev či banán, což by ji přišlo desetinásobně levněji. Faktem je, že podle statistik nyní první rok života miminka rodinu přijde na více než třicet tisíc korun a pokud žena nekojí, přes dvacet tisíc utratí za umělou výživu. Celkově prý průměrná česká rodina vrazí do dítěte od jeho narození až po dobu, kdy odejde z domova, okolo milionu a půl korun.
Možná, že by se všechny babičky a dědové, chovali stejně, kdyby za jejich mládí byly stejné možnosti, jaké jsou dnes. Možná ne a současní rodiče jsou jen poněkud zblblí přemírou nabídek a snahou ukázat, že mají na to, dopřát dítěti to nejlepší. Co si o tom myslíte? Setkali jste se s nějakými projevy současného kultu dítěte? A vychovávali jste své děti jinak než je běžné nyní?
