Návštěvníky Králické pevnostní oblasti čekají nové expozice
FOTO: autor

Návštěvníky Králické pevnostní oblasti čekají nové expozice

26. 6. 2018

Velkou novinkou je poměrně rozsáhlá expozice v jedné z podzemních prostor Hůrky, v níž je sousta vitrín a nástěnek s líčením osudů československých paravýsadků, odbojářů a spoustou fotografií, osobních předmětů vojáků a dalších exponátů.

Jmenuje se „S padákem nad hlavou“, historici ji věnovali našim parašutistům a obsahuje také scény v podobě velkých dioramat.

Prvním je scéna s padákem zachyceným na stromě, figurínou parašutisty a obrazovým líčením seskoku. Duhou scénu představuje plakátovací sloup s protektorátními vyhláškami. Na konci expozice je pak stylizovaná venkovská kuchyň vybavená nábytkem z protektorátu. Má dokonce okno a dveře, které ovšem v podzemí nikam nevedou, stará kamna na uhlí a jako osvětlení malou žárovku. Na kuchyňském stole pak leží dobová vysílačka.

„Touto na údaje velmi bohatou expozicí sledujeme plán, že některé prohlídky budou lidé v pevnosti absolvovat sami. Především proto, že všechny tyto vitríny a nástěnná témata někdo projde rychle, ale další se chce do všeho začíst a tím může ty ostatní třeba zdržovat. Takže chceme zavést i variantu prohlídky, že sem průvodce výpravu přivede a nechá ji, aby si vše v klidu prohlédla. Někteří lidé v téhle expozici strávili třeba dvě hodiny,“ vysvětluje Martin Ráboň. A protože ví, že někteří lidé si chtějí exponáty mermomocí v nestřeženém okamžiku i osahat, nechají provozovatelé pevnosti například u těžkých a díky své délce a vratkosti návštěvníkům nebezpečných dělových nábojů instalovat také čidla výstražného zařízení. To zaječí, kdykoliv se návštěvník k vystavenému náboji přes hranici vymezenou provazem přiblíží. „Jde o varování a bezpečnost. Náboje jsou těžké někdy několik desítek kilogramů a mohou při pádu způsobit nenechavému člověku zranění,“ zakývá Martin Ráboň postavenou střelou a dodává, že všechny interiéry pevnosti dnes hlídá kamerový systém.

V některých místnostech pevnosti Hůrka tvoří dobrovolníci další expozice, které budou ale za sklem. „Originál zbraně, uniformy, přilby, ruční granáty a výstroj. Ty vzácnější věci. Chceme v tomto roce prostě vystavit maximální množství exponátů a artefaktů, které se vážou k roku 1938,“ a vede do jedné místnosti, které vévodí dva minomety. Jeden klasický pro boj venku a druhý s maketou zabudování v pancíři pevnostního zvonu. Provozovatelé také vybavují části pevnosti obrázky špičkového „pevnostního“ grafika Bohuslava Kachlíka, které návštěvníkům velmi názorně ukazují, jak fungovaly.

„Například filtrovna vzduchu, která už neexistuje a měla vojáky chránit například před útoky bojových plynů. Přestože se až na výjimky v druhé světové válce nepoužívaly, konstruktéři pevnosti věděli, jak hrůzně zasáhly plyny do té první. Je to totiž neregulovatelná zbraň, která se může otočit i proti tomu, kdo ji použije. Až po válce se ukázalo, kolik měli Němci, ale třeba i Britové, ve skladištích chemických zbraní. Také my jsme je před válkou vyráběli a skladovali na Slovensku,“ upozorňuje Martin Ráboň mezi různými exponáty vzduchotechniky.

„Konkrétně těmihle kousky proudily při německých testech prováděných za války nedaleko tvrze Bouda jedovaté látky a Němci zkoumali, kam až se před tyto filtry dostane. Zkoušeli tak na Boudě třeba nervový plyn tabun, otravný plyn fosgen a další. Tady jsou i místa pro tehdejší měřicí čidla,“ ukazuje na někdy divně pokroucené trubky. „O těchto výzkumech se však i dnes málo ví, protože Stalin nechal německou továrnu, kde se různé bojové plyny vyráběly, včetně většiny pracovníků, které Rusové pochytali, kompletně převézt po válce do Sovětského svazu.“

Pro jednu z čelních stěn filtrovny výtvarníci rekonstruují apokalyptický obraz boje v zákopech první světové války, na němž vojáky zabíjí plazící se chlorový plyn. „Má zajímavou historii. Črtu té situace našli Němci po dobytí britských zákopů, nějaký zemřelý voják zachytil, jak vojáky v plynových maskách ničí žluté mraky bojového plynu. Němci nechali výjev dopracovat a kdysi ho publikovali. Náš kolega tu knihu z roku 1919 získal a obraz přivezl německému malíři českého původu, který se živí malováním comicsů. Ten na základě obrázku tvoří obraz pro tuto místnost. Aby každý věděl, jak strašná to byla zbraň, před níž nebyla obrana,“ říká Martin Ráboň.

Provozovatelé zamýšlejí rovněž umístit u stropu některých částí páteřní dlouhé chodby pevnosti citáty osobností druhé světové války na plachtovině. Například citát „Cílem války není padnout za svou vlast, ale donutit ty parchanty na druhý straně, aby padli za svou...“ amerického generála George S. Pattona. „Chceme trochu na lidi více působit. Tvrzemi projde za rok až čtyřicet tisíc návštěvníků a někteří se ptají, proč mají dnes bojové jednotky naší armády jen asi čtyři tisíce mužů nebo proč stát nakupuje zbraně, které vojáci nechtějí nebo technicky nestačí. Nebo je dnes velmi aktuální dávné Churchillovo vyjádření k islámu,“ říká Martin Ráboň.

V jednom ze sálů v útrobách pevnosti čeká návštěvníky také spousta motorů a diesel agregátů. „Ty původní se v pevnostech nezachovaly, ale tyto jsou v principu stejné. Pro tvrze dělaly motory podniky ČKD a Škoda, po válce se držely podobných konstrukcí. No a ty tu máme. Máme tu i motory z Boudy, kde je větší vlhko a v zimě musí být Bouda otevřená kvůli hibernujícím netopýrům.“ Provozovatelé také například dokonale „vyčistili“ interiér vchodového srubu do tvrze Hůrka od starých, ovšem nepůvodních rozvodů vzduchu a vody, které do tvrze namontovala armáda, když pevnost využívala od padesátých let do začátku tohoto století jako sklad munice. Snaží se tak některé části tvrze co nejvíce přiblížit stavu, kterou měla při mobilizaci v září roku 1938.

„Byla tu obrovská klimatizační jednotka pro muniční sklad a další zařízení, dnes už není zapotřebí nebo nesplňují ekologické normy. Naráželi jsme ale často i na prvky, které do zabraných tvrzí montovali za války Němci, kdy jim Hůrka sloužila jako zkušebna pro zbraně a plyny. Také tady začali budovat továrnu na součásti pro letadla,“ říká šéf Společnosti přátel čs. opevnění Martin Ráboň. Nadšenci o vyklizení nepůvodního zařízení a přístaveb ukazují návštěvníkům, že vstupní srub měl překladiště, kde měli vojáci po projetí mříží a pancéřovými vraty vykládat z nákladních aut munici na vozíky úzkorozchodné železnice. Ta je měla dopravovat do skladišť a ke zbraním v pevnosti.

„Vyvezli jsme jen odsud hromady suti, tlakových komor, panelákových dveří a železa. Chceme sem natáhnout elektrické osvětlení podle původních plánů, které se zachovaly. Vyklidili jsme také obrovskou kotelnu v dolním patře vchodového srubu. Všechno naši dobrovolníci vynášejí při brigádách v kbelících a ručně. Po schodech, Celkem tak vynesli šedesát tun suti,“ říká Martin Ráboň a dodávává, že společnost má přes šedesát členů a příznivců, z nichž mnozí dobrovolně pomáhají při rekonstruování pevností.  

Petr Broulík

 

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Fialová
Jano,já jsem si to našla,ale mělo by to být u článku
Jana Šenbergerová
http://www.mala-morava.cz/tipy-na-vylet/kralicka-pevnosti-oblast Pro paní Jarmilu F. Pro ty, kteří pevnosti nemus,í by byla určitě zajímavou půvabná krajina, ve které se nacházejí.
Jarmila Fialová
Myslím,že by si tahle oblast zasloužila aspoň trochu v článku uvést,kde se nachází a ne,aby si to méně znalí museli vyhledávat na googlu.Moc se o toto nezajímám,ale vnuk by chtěl něco takového navštívit.
Zuzana Pivcová
I když o opevnění mají spíš zájem muži, já jsem v tomto směru hodně ovlivněná vojenským archivem a dokumentací. Pan Ráboň u nás také býval návštěvníkem. Ještě tak, kdyby mě tam někdo dovezl. :-D