Škoda VOS, ve které se vozil Gottwald i Zápotocký
FOTO: Muzea českého karosářstv

Škoda VOS, ve které se vozil Gottwald i Zápotocký

18. 6. 2018

Novým exponátem Muzea českého karosářství ve Vysokém Mýtě se stal nedávno exemplář vládního osobního speciálu Škoda VOS. V něm se vozili v tuhých padesátých letech minulého století komunističtí pohlaváři včetně Klementa Gottwalda, jeho ženy či Alexeje Čepičky. Muzejníci ho získali loni a letos na jaře prošel vůz důkladným „opucováním“. 

 Na obrněné úpravě vozu přitom pracoval „kapitalista“, vysokomýtský karosář Josef Sodomka a jeho odchovanci. Muzejníci kvůli vozu, který stojí od poloviny května v druhém patře vysokomýtského muzea, prohledali u loni Archiv Pražského hradu, v lednu však zažili velké překvapení. Dnes vědí o utajované výrobě 101 vyrobených „vosek“ mnohem více. 

„V polovině ledna se na nás obrátil badatel a etnolog Stanislav Grym, který se zabývá forenzní psychologií a v současnosti pracuje na knize o dvou německých ovčácích, ze kterých, jak říká, historici udělali krvelačné zabijáky. A při pátrání v Archivu bezpečnostních složek nalezl v sekretariátu bývalého ministra národní bezpečnosti materiály k automobilům Škoda VOS,“ říká zástupce ředitele Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Martin Štěpán.

Etnolog se vzápětí obrátil na vysokomýtské muzejníky, protože v médiích zaznamenal, že tento pancéřovaný automobil koupili. „Samozřejmě jsme o materiály měli velký zájem. Získali jsme 10 listů materiálů a oslovili jsme Archiv bezpečnostních složek. „Tam se nám podařilo získat spousty dalších dobových dokumentů, odtajněných v roce 2008,“ popisuje zástupce ředitele muzea a dodává, že všechny materiály jsou naprosto neznámé a nikde nepublikované. Mezi ně patří například záznamy ze schůze kolegia 16. března 1950. Jedním z projednávaných bodů byla zpráva náměstka ministra vnitra Josefa Pavla z 12. ledna 1950, která obsahuje popis vozidla, informaci o zjištěných závadách či plán dodávky vozidel od února 1950 do ledna 1951. V tomto období mělo být dodáno 51 vozidel Škoda VOS, přičemž pro bezpečnostní účel v Československu bylo doporučeno vyrobit 15 vozidel. Jsou v nich i konkrétní jména osob, které měly pancéřované vozy obdržet.  

Zpráva hovoří také o tom, že do Prahy měli přijet zástupci Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a Albánie a měly být s nimi dojednány s komunistickým státem dodávky pro tyto státy. Vozidla VOS měly chránit stranické a vládní činitele. Archivní dokumenty hovoří i o tom, že v roce 1955 Bulharsko muselo vrátit sedm vozidel z patnácti vozů Škoda VOS v lehkém provedení, protože za ně dosud nezaplatilo. „Je v nich také zmínka, že vozidla VOS byla dodána rovněž do Polska, NDR a Rumunska. O vozidla projevil zájem i komunální podnik hlavního města Prahy, který jimi chtěl nahradit staré vozy Škoda Superb, které využíval pro pohřební službu,“ popisuje Martin Štěpán.

Československo v říjnu 1955 exportovalo do zahraničí 31 vozů Škoda VOS v těžkém provedení a 33 kusů v lehkém provedení. „Jde minimálně o Bulharsko, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko,“ vypočítává zástupce ředitele vysokomýtského muzea. Velmi zajímavá je pro muzejníky pak jakási „shrnující“ dvoustránková zpráva patrně z roku 1953, která se ale vyskytuje se v archiváliích opakovaně a v obměněné podobě ještě několikrát. Uvádí se v ní, že Ministerstvo vnitra zadalo v r. 1950 do výroby 50 pancéřovaných vozů VOS a 50 lehkých nepancéřovaných vozů stejného typu určených pro ochranu stranických a vládních činitelů lidově demokratických států.

„Řízením výroby byl pověřen major SNB Antonín Paducha, který v únoru 1948 působil ve štábu Lidových milicí. Dle jedné písemnosti si získal pověst nenáviděného velitele pro svoje arogantní a panovačné chování. Při inspekčních prohlídkách podřízených jednotek prý vyskakovali podřízení oknem ven, aby se nemuseli s Paduchou setkati, což pramenilo ze strachu před jeho osobou,“ cituje Martin Štěpán archivní dokument. Ten obsahuje také výčet chyb, jichž se komunistické ministerstvo vnitra dopustilo. „Přímo řídilo akci, aniž mělo k dispozici zkušeného technika – inženýra, výroba pancéřovaného vozu svěřilo třem automobilovým závodům. Podvozek vyráběly ČSAO v Kosmonosích, motor, převodovku a řízení Auto Praga a karosérii Karosa Vysoké Mýto. Na výrobě se podílelo i mnoho subdodavatelů, aniž by tušili, k jakému účelu má vozidlo sloužit. Například neprůstřelné sklo vznikalo ve sklárnách Union v Řetenicích,“ popisuje Martin Štěpán.

Celkem bylo vyrobeno podle dokumentů „101 prototypů“ vozů Škody VOS, u nichž se ale objevila řada konstrukčních závad. A to zejména na motoru, spojce, převodní skříni, řízení a karosérii. Ve zprávě se kritizuje, že první prototyp nevyzkoušeli technici a specialisté výrobních podniků, ale přímo pracovníci ministerstva vnitra. A také to, že současně s prototypem už byly vyráběny sériově všechny součástky na všechna vozidla. Následkem toho se stalo, že nevyzkoušený prototyp musel být několikrát předěláván a již vyrobené součástky musely upravovány nebo vyrobeny znovu,“ vysvětluje Martin Štěpán. Dodává, že dokumenty popisují i to, že dalším problémem vozů byla vysoká teplota uvnitř vozidla, která měla být odstraněna dodatečným namontováním klimatizace, vyrobené národním podniku Vývoj Praha-Smíchov. Kara Kolín zase vyrobila pro vozidla kožešinové přikrývky a koberečky, které ale zčásti nebyly využity,“ dodává zástupce ředitele vysokomýtského muzea.

Další část materiálů z února 1951 určuje budoucí majitele či provozovatele 22 konkrétních vozů. Prvních pět vozů je takzvaného krátkého provedení, všechny ostatní byly prodloužené automobily. První prototyp dokončený 20.února1950 byl využíván k zajíždění a výcviku řidičů pro další vozy VOS. Garážoval v Praze na Smíchově, u SNB útvaru Jasan. Vůz číslo 1 užíval sám komunistický prezident Klementu Gottwaldovi, ale později byl dodán do opravy Auto Praga, aby se z automobilu využil motor, který byl vyrobený na letecký benzín(!). Klement Gottwald pak dostal vůz číslo 7, který garážoval přímo na Hradě u SNB. Další vozy putovaly do Rumunska, Maďarska a Polska. Vůz vyrobený jako osmý v pořadí dostal generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, který si ho ale moc dlouho neužil. Vůz číslo 9 získal předseda vlády Antonín Zápotocký, „jedenáctku“ ministra zahraničních věcí Viliam Široký. Vůz s „nešťastným“ číslem 13 sloužil ministru národní obrany Alexeji Čepičkovi, dvacátý v pořadí vyrobený vůz měl dostat ministr informací Václav Kopecký. Exemplář vozu, který loni koupilo muzeum, však zůstal pro jeho pracovníky trochu hádankou. „U našeho vozu neznáme výrobní číslo a ani historii, nedokázali jsme jej se získanými informacemi zatím spárovat,“ říká Martin Štěpán.

Při jarní obnově vozu nechali muzejníci vůz Škoda VOS. Zkompletovat. Získali ho totiž ve stavu, kdy z něj bylo odděláno vše, co se dalo. „Nicméně tyto části, tedy lišty, světla či poklice kol jsme s vozem získali. Původní lak vozu, který má pro nás historicky velkou cenu, prošel konzervací. „Lakovat znovu vůz jsme odmítli,“ upozorňuje Martin Štěpán a dodává, že muzejníci nechali jen přečalounit jednu nenávratně poškozenou sedačku. „V zadní části vozu jsme také nechali odstranit nepůvodní druhotně navařené zapojování pro vleky,“ dodává Martin Štěpán.

 

Petr Broulík

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Antonín Vácha
krásný kousek. Nemyslím Gottwada, ale Škodu VOS.
Zuzana Pivcová
Bezvadné jako vždy. Mám ráda výstavní exponáty, k nimž se váže dobová historie.