Mám ráda víno. Lásku k němu jsem zdědila po svém otci. Co jsem ale nezdědila, jsou chuťové a čichové pohárky. Tatínek svého času patřil mezi nejlepší degustátory. Snažila jsem se ho dohnat alespoň teoretickými znalostmi. Přesto zůstávám mezi těmi, co hodnotí víno chutná – nechutná. Kde mám cítit tabák, necítím nic, kde tóny meruněk a vanilky, cítím vůni, kterou nejsem schopna identifikovat. Součástí mého vinařského studia jsou i různé ochutnávky. Jak se ale dostat k opravdu kvalitním vínům? Většinou jde ruku v ruce poměr cena – kvalita. No a pořiďte si domů několikastovková vína s tím, že zjistíte, že vám až tak nechutnala. Proto jsem s radostí objevila (vinařům notoricky známé místo) Salon vín České republiky.
Dovolte mi vám toto skvělé místo doporučit. Na jihu Moravy jsou k vidění různé skvosty, ale já se budu věnovat cca stometrové procházce sklepem Valtického zámku. Je možné vstoupit zdarma a jen se tak kochat. Byla by to ale škoda. Připravte si 400 Kč, uchopte degustační skleničku a vstupte.
V této expozici jsou celoročně prezentovaná vína oceněná Zlatou medailí „Salon vín České republiky“. Můžete si vybrat ze tří programů, ale já doporučuji program A1 – volná degustace. Můžete procházet sami a vědomosti čerpat z informačních tabulí, nebo lze využít služeb sommeliera. Degustace je časově omezená, ale věřte, 90 minut je tak akorát. Do skleniček lijte opatrně, jen tak lehkou degustační porcičku. Vždyť před sebou máte možnost ochutnat až 100 vzorků.
Na poličkách umístěných na sudech jsou otevřené, speciálními zátkami zašroubované, lahve s tematicky příbuzným obsahem. Sami si nalijete a sami hodnotíte. Hned vedle jsou o degustovaném vzorku podrobné informace. Odrůda, charakteristika, obsah cukru, přívlastek, bezcukerný extrakt, procento alkoholu, oblast, vinař, cena…
A vy můžete po jazyku válet a ku půnebí tisknout, zjišťovat, zda váš názor je shodný s názorem odborníků, zajídat pečivem, které k degustaci dostanete, vyplachovat skleničky, aby se vám ty zázraky nemísily, a prokládat vodou z všudypřítomných barelů. Degustační vzorky nemusíte vypít, můžete je vylít a posoudit pouze buket, svěžest, dozvuk … Ale já bych řekla, že je to škoda.
Můžete vzorky přeskakovat, ale i se vracet, a pokud vám zbyde čas, vrátit se k vínu, které vás oslovilo nejvíce. A degustovat, degustovat, degustovat. Můžete také nakupovat, nebo si jen tak odnést zážitek. Jediné, co vás omezuje je čas a vědomí, že je ze sklepa potřeba vylézt na „světlo boží“ a s mírně ovíněnou hlavou rozhodnout: chutná- nechutná? Věřte, že CHUTNÁ.