Ve vztahu k vlasti a k národní hrdosti měli ve vyjadřování vždy nejblíž umělci se svými příběhy - básníci, skladatelé, malíři, spisovatelé… Bez ohledu na období byla jejich díla většinou nadčasová. A protože jsme školním vzděláváním byli vždy vedeni k tomu - co tím chtěl básník říci, říkal většinou to, jak nám doba jeho obsah předkládala. Bylo mnoho básní, které totalitní režim využíval k propagaci své myšlenky, ačkoliv básník v totalitě netvořil. Ze spousty vlasteneckých děl se vytvořila díla budovatelská, z básní opěvujících domov, verše opěvující socialismus. Byla také spousta děl, která byla totalitní režimem zakazovaná. Přitom velmi srozumitelná a vyjadřovala hlavně lásku k zemi, v níž umělec žil a tvořil. Ať už to bylo tak či onak, texty tu zůstávají a já bych na některé z nich ráda vzpomněla (a to jejich krátkou ukázkou, celé je najdete na různých internetových stránkách). Věřím, že ve svých komentářích připomenete další alespoň svými názvy.
Píseň o rodné zemi: Jaroslav Seifert
Krásná jako kvítka na modranském džbánku
je ta země, která vlastí je ti,
krásná jako kvítka na modranském džbánku,
sladká jako střída dalamánku,
do nějž nůž jsi vložil k rukojeti...
Zpěv rodné zemi: Josef Hora
Země, země, stokrát pokoušená,
kolikrát
vídala jsi cizí ruce z věna
tvého lidu cáry rvát!
Krev a slzy tekly po tvé skráni,
mlčel hlas božího slitování
a jen smrt a jenom hlad
sily zrno do tvých lad...
Země mluví: Viktor Dyk
Tvrdá matka byla jsem tobě.
Těžce chléb jísti dala.
Nehýčkala jsem robě,
muže jsem zraňovala.
Když prohlédly poprvé tvé oči vyjevené,
smutný se obzor před tebou šířil.
Mluvila jsem o ráně zasazené,
které čas neusmířil…
Cestička k domovu: Karel Václav Rais
Cestička k domovu
známě se vine.
Hezčí je krásnější
než všecky jiné…
Buď zdráva, vlasti Sokolů: Hudba i slova: Karel Weis
Buď zdráva, vlasti Sokolů,
ty matko sladká, drahá!
kde prsa jich co hněv a vztek,
co úskok arcivraha!
Kde sokoličí tuhý spár,
co do nepřátel zloby:
||:Kde křídlo mává sokolí,
tam strachu není mdloby :||…
Čechy krásné: Hudba : Jos. Leop. Zvonař Slova : Vác. Jar. Picek
Čechy krásné, Čechy mé !
Duše má se touhou pne,
kde ty vaše hory jsou,
zasnoubené s oblohou ?...
Jediná mezi všemi: Hudba i taxt: R. A. Dvorský.
Kdo široširým světem šel a k nebesům se zahleděl,
kde jižní kříž se třpytí a svítí mu vstříc.
Kdo spatřil modrá jezera i mocná horstva veškerá,
ten musí teskným hlasem říct časem, si říct:
Jediná, jediná, mezi všemi, má česká zemi, ty svatá jsi má…
Princezna republika: Hudba i text: Karel Hašler
To je ta krásná, to je ta krásná
panenka, kterou mám rád,
která mi nedá, která mi nedá
častokrát celou noc spát.
To je ta panenka krásná, hezká,
kterou nám závidí svět,
to je ta panenka naše česká,
barevná jak polní kvě,
nezdá se býti tak veliká,
leccos se ve světě o ní říká,
to je ta panenka hezká, česká,
princezna republika.
Modlitba pro Martu: Hudba: Jindřich Brabec Slova: Petr Rada
Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášť, strach a svár,
ty ať pominou, ať už pominou.
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí…
