Ve vyšším věku je jasné, že na minulý vztah zapomenout nejde. Zvláště, pokud šlo o vztah dlouhodobý, pěkný. Je přirozené, když vdovec občas řekne něco, co se týká jeho bývalé ženy. A naopak, když vdova zmíní bývalého muže. Problém je, že někdy tak vznikají poněkud nepříjemné situace.
Třiašedesátiletá Šárka se seznámila se stejně starým rozvedeným mužem. Poznali se při pracovní schůzce a brzy zjistili, že mají hodně společného. Šárka je rozvedená, on je vdovec. „Byl takový trochu bezradný, smutný, bylo vidět, že mu žena chybí. Ztratil ji před pěti lety, zemřela po těžké nemoci. Měli hezký vztah. Imponovalo, líbilo se mi, že jde o mužského, který se nebojí projevit city, který měl svou ženu rád a byl schopen vybudovat dlouholeté fungující manželství. Vlastně tak trochu ideál, který potřeboval pomoc, záchranu, lásku. Tak jsem si to malovala,“ vypráví Šárka.
Po půlročním randění jí ale začalo vadit, že muž vzpomínal na svou zemřelou ženu až příliš často. Neustále se o ni zmiňoval. „Nemyslel to zle. Ale dal mi třeba tulipány a podotkl, že je jeho bývalá měla moc ráda, a zeptal se, jestli je mám taky ráda. Moje radost z kytek byla hned pryč. Nebo jsme jeli na výlet, já mu řekla, že vybral moc hezké místo. A on na to, že je rád, protože to je místo, které kdysi objevila jeho žena. Neuvědomoval si to, ale mě to začalo štvát,“ říká Šárka.
Podobné situace zná poměrně hodně lidí. Přibývá jich stejně jako případů, kdy se lidé seznamují ve vyšším věku, navazují nové vztahy. Jenže čím je člověk starší, tím více má vzpomínek. Tím více partnerů prošlo jeho životem, tím více má co srovnávat. Najít hranici, kdy je to normální a kdy přehnané, je těžké. Příjemné pro toho druhého to však není nikdy.
Jistý muž se přestal stýkat s dámou, která se mu velmi líbila. Ale přestal ji kontaktovat jen proto, že spolu jednou vybírali víno a ona podotkla, že tuto určitou značku měl velmi rád její manžel. Přestože byla pět let vdovou, její přítel to bral tak, že na svého manžela nikdy nezapomněla. „Byla se mnou, ale na mysl se jí draly myšlenky o něm, vzpomínky, jaké spolu pili víno. Takovou ženu nechci,“ rozhodl se.
Přehnaná reakce? Jak se to vezme. Každý člověk je jiný, někomu vadí to, čeho si druhý ani nevšimne.
„Lidé, kteří našli ve vyšším věku nového partnera, musejí počítat s tím, že si spolu s ním do životů pouštějí i jeho minulost, jeho rodinu, tedy často jeho dospělé děti, vnuky. Ale i jeho vzpomínky. Po padesátce má zpravidla každý za sebou nějaký vztah, nikdo není nepopsaný čistý list,“ připomíná psychiatrička Tamara Tošnerová.
Představme si, že jsme s někým prožili dvacet, třicet, čtyřicet i více let života. Pak z našeho života z nějakého důvodu zmizel. Je jedno, jestli šlo o rozvod, rozchod či smrt. Pokud pro nás něco znamenal a to asi ano, když jsme s ním byli dlouho, je jisté, že ho ze svého života jen tak nevymažeme. Jiným případem jsou vztahy, kdy jeden druhého výrazně naštve, zradí, podvede. To se pak dotyčný takzvaně maže snáz. Ale když jde o dlouholeté vztahy, které tak nějak vyšuměly nebo je přerušila nějaká tragédie, v myslích a srdcích zůstanou dlouho, mnohdy navždy. Je těžké být tím druhým, tou druhou, novým, novou.
„Setkala jsem se s tím, že staré dámy velmi často vzpomínají na své bývalé lásky. I na ty pěkné, i na ty nepovedené. Často mi o mužích vyprávěly, používaly výrazy jako pacholek či holomek, ale bylo vidět, že ti muži jim možná ublížili, ale ony na ně vzpomínají, něčím pro ně ty vztahy byly významné,“ vypráví Jana Novotná, terapeutka, která pracovala v domovech pro seniory.
Existuje spousta psychologických rad a příruček s tipy, jak se má člověk v novém vztahu vypořádat s existencí partnera svého přítele či přítelkyně. Jsou to prekérní situace, ať už jsou lidé mladí či zralí. Zatímco v mládí mnohé štve, že si vzájemně po rozchodu zasahují do výchovy dětí, ve vyšším věku lidé spíše žárlí na vzpomínky svých partnerů a partnerek.
„Jakmile se seznámím na inzerát s nějakou ženou a doma u ní zjistím, že má vystavené fotky zesnulého muže, couvám. Já tam s ní přece nebudu pod dozorem jejího bývalého,“ má jasno sedmdesátník Stanislav, který se několikrát snažil seznámit přes inzerát. Po čase se rozhodl, že zůstane sám. Jedna žena ho naštvala poté, co ho doma usadila pod fotografii svého zesnulého manžela. Druhá mu vadila, protože často zmiňovala bývalé partnery. Například vybrala místo setkání a pak řekla, že do té kavárny chodívala s bývalým. Třetí žena ho zděsila poté, co mu nabídla bundu po svém manželovi, se kterým se rozvedla. „Řekla, že má po něm ještě nějaké krámy poté, co ho vypakovala. A že jsme prý podobné postavy, tak jestli něco z toho nechci. Děkuji, nechci. Už jsem se jí nikdy neozval,“ shrnuje své zážitky Stanislav.
Ano, seznámit se ve vyšším věku je těžké. Vybudovat pak funkční a pěkný vztah ještě těžší. Právě zmínky o bývalých partnerech a partnerkách, jsou jedním z důvodů.
