V písni "Forever young", kterou u nás proslavil Karel Gott (jeho hit s názvem "Být stále mlád"), se v originále říká, jak je těžké stárnout a říkat si, proč. Je to problém, který mnoho lidí zná a který každoročně přináší obrovské sumy do pokladen kosmetického průmyslu.
Přitom proti přibývajícím vráskám, tmavým skvrnám a slábnoucím vlasům se nemusí bojovat pouze krémy a séry. Mnozí si asi neuvědomují, že to, jak navenek stárneme, závisí vedle našich genů zcela podstatně na tom, jak se chováme, kde žijeme a jak zacházíme s naším životním prostředím.
Výzkumy životního prostředí z lékařského hlediska poukazují na to, že např. změny kůže, největšího viditelného orgánu, jsou z 20 - 30 procent podmíněny genetickými faktory. Zbývajících 70 - 80 procent vzniká vlivy životního prostředí, např. UV zářením nebo znečištěním ovzduší.
Indicie pro stav organismu
Kdo chce pochopit, proč změny našeho vzhledu tak silně souvisejí s životním prostředím a chováním, musí podrobněji nahlédnout do buněk lidského těla. Stárnutí se netýká pouze nějakého orgánu, vždy stárne celý organismus. Vnější změny tedy souvisejí s celkovým procesem stárnutí a mohou být indicií pro stav našeho těla.
Jestliže se tučně stravujeme, pijeme alkohol, kouříme a dlouho se opalujeme, vystavujeme své tělo biologickému stresu. Tím dochází jak u mladých, tak u starších lidí k molekulárnímu poškození, např. v DNA. K takovým poškozením dochází tisícinásobně každou minutu. Ovšem zatímco mladé tělo si je dobře uhlídá a rychle opraví, starší tělo už k tomu má stále méně dispozic. Stárnutí znamená, že se tělo stále hůře vyrovnává se stresem. V tělesných buňkách se proto hromadí mutace DNA. Díky tomu pak mohou orgány snáze selhat nebo vzniknou nádory. Na kůži se pak takové buněčné změny projevují dvěma viditelnými způsoby. Jednak jsou to změny v pigmentaci kůže. Ta se stává nehomogenní a vystupují na ní stařecké skvrny. Dále pak ubývá elasticity kůže a tak vznikají vrásky.
Rozdíl mezi geneticky podmíněným a vnějšími vlivy zapříčiněným stárnutím kůže je viditelný pouhým okem. U každého z nás se v pokročilejším věku objeví jemné vrásky. Ale pokud k tomu přistoupí vlivy životního prostředí, vrásky se prohloubí. Odbourává se totiž víc kolagenu, proteinu ve tkáních.
Nikdo nestárne bezdůvodně
Aby se dalo zjistit, čím lidská kůže nejvíc trpí, co ji mění a dělá starší, byly prováděny ve Švýcarsku četné laboratorní testy. Zatímco škodlivý, ba přímo rakovinotvorný vliv UV záření nebo tabákového kouře je už prozkoumán a dokázán dostatečně, v otázce znečištění ovzduší stojí výzkum teprve na začátku. Byly prováděny pokusy, kdy se lidská kůže potírala prachem a vzápětí bylo zjištěno její určité zhnědnutí. Podobný jev zapříčinily i výfukové zplodiny. Zda vedle těchto pigmentových změn může dojít i ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny kůže, to se zatím ještě nezjistilo.
Významným katalyzátorem viditelného stárnutí jsou vedle vnějšího působení na kůži ale také látky, které přijímáme ústy. Nejnovější studie uvádějí, že konzumace alkoholu a kouření mohou být příčinou vnějších projevů fyzického stárnutí.
Stále více se ukazuje, že lidé i přes podobné životní prostředí stárnou různou rychlostí. Škodlivé působení vnějších faktorů tedy také závisí na tělesných předpokladech. Lidé mají rozdílnou genetickou výbavu. Jsou lidé, kteří se dožijí více než stovky, ačkoliv kouřili a konzumovali alkohol.
Tyto rozdíly jsou časté a viditelné. Chronologické a biologické hodiny se mohou rozcházet. Mladý vzhled bývá důkazem toho, že člověk zůstal biologicky mladý. Takže, i když se sen o věčné mladosti nemůže vyplnit, přece jen existují faktory, které ovlivňují rychlost a viditelnost našeho stárnutí.
Zatímco na svých genech nic nemůžeme změnit, konzumace alkoholu a tabáku, stravovací návyky, slunění a kvalita ovzduší spočívají v našich rukou. Nikdo nestárne bezdůvodně. Tak ať máme těch důvodů co nejméně!
