Škola v přírodě
ilustrační foto: pixabay.com

Škola v přírodě

20. 9. 2017

Narodila jsem se v Praze a do školy chodila na Letné. Na svou třídní učitelku vzpomínám dodnes. Byla milá, spravedlivě nás hodnotila a uměla mne i napomenout. Nejvíc si jí vážím za to, že s námi jela na školu v přírodě. Dokonce dvakrát: Ve čtvrté třídě do malé Úpy a v páté třídě na Liščí horu, také v Krkonoších. 

Přidělala si tím spoustu práce: zamluvit horskou chatu, přemluvit dvě maminky, aby jely jako dozor s námi, odvézt naši třídu z Prahy do Krkonoš a tam nás čtyři týdny opatrovat ve dne v noci. Že to není samozřejmé, jsem viděla na mladším bratrovi. Jejich třída nejela za těch pět let nikam.

Dopoledne jsme se učili, odpoledne jsme chodili na dlouhé procházky. Když na procházky nebylo počasí, četli jsme si na pokračování. Dodnes se pamatuji na knihu Mauglí. A že jsem toho od té doby přečetla!

A také jsme zpívali. Paní učitelka hrála na housličky a zpívala s námi nejen při hudební výchově, ale i při tělocviku do pochodu. Na škole v přírodě nás naučila tolik českých i slovenských národních písní, že mám dodnes co zpívat. Kdybych si všechno pamatovala jako písničky, mohla bych sloužit jako výkonný počítač...

Když měla naše třída sraz po dvaceti letech, děkovala jsem naší paní učitelce za obě školy v přírodě. Ubezpečila mne, že to pro ni nebyla žádná velká oběť, že má hory ráda. Když se potkala s mými rodiči, ptala se, jak si v životě vedu a nechávala mne pozdravovat. To už jsem sama měla děti a znova ocenila její péči o naši třídu.

Přeji dnešním učitelům hodně sil a moudrosti v jejich povolání. Je moc důležité a věřím, že i náročné. Je jiná doba, jiné podmínky - ale naše děti pořád potřebují dobrý základ do života.

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Maruško hezké zavzpomínání. Já jsem na většinu učitelů zapomněla, ale na pana učitele naší jednotřídky si vzpomenu. Dokázal vykládat látku dětem z pěti ročníků, ještě obstarávat velká násypná kamna a školní zahradu se včelínem. Tam jsme mu my děti pomáhaly skoro se vším. Byl to opravdu vyjímečný člověk.
Zuzana Pivcová
Na většinu učitelů nijak dojatě nevzpomínám, některé z nich jsem dokonce už zapomněla úplně. Tím víc si pamatuji několik pedagogů, kteří se podobali těm, o nichž vyprávíte. Takhle asi se bude po letech scházet s vděčnými žáky i zdejší Zdeněk!!
Blanka Macháčková
Hezká vzpomínka. I teď jsou takoví ochotní učitelé, jen jsou svázáni často nesmyslnými předpisy, příkazy a zákazy. Také znám spoustu písní, které nás naučila matikářka. A k tomu ještě zvládla i matematiku!