Řecký ostrov Kos má v poslední době smůlu. Nejdříve se stal cílem nájezdů uprchlíků, kteří se na jeho mělkých plážích hromadně vyloďovali po plavbě z blízkého tureckého Bodrumu. Takže logicky následoval odliv turistů a obavy místních lidí, z čeho budou žít, protože tento ostrůvek je na turistickém ruchu plně závislý. Když byli uprchlíci z ostrova odvezeni a mořská migrační trasa z Bodrumu zastavena, na Kos opět začali přijíždět turisté z celé Evropy. Mnozí opakovaně, protože znají kouzlo tohoto malého kousku země.
Jenže další malér, silné zemětřesení letos v červenci. Dva mrtví turisté, stovky zraněných. Snímky, které se dostaly do médií, moc k dovolené nelákaly: Jeden z minaretů v centru města zbořený, praskliny v přístavu, vyděšení lidé nocující na plážích a zoufale se snažící dostat co nejdříve na letiště, ze kterého nic nelétalo, protože statici zkoumali, v jakém je stavu.
Takže, jak to nyní, více než měsíc poté, co se země otřásla, na Kosu vypadá? Zajímavě. A to proto, že na Kosu stejně jako na dalších místech Řecka vlastně nepoznáte, co spadlo před tisíci lety a co včera. Kos je typický tím, že se tam uprostřed města nachází rozvaliny prastarých staveb, sem tam leží nějaký ten kus sloupu či kámen, který se jeví, že pamatuje dobu, kdy tam lékař Hippokrates pod velkým platanem učil mladé zájemce o medicínu. Platan ve středu města je evidentně prastarý, ale při troše přemýšlení si nikdo nedovede představit, že by fakt mohl pamatovat Hippokrata. Zemětřesení přežil, stojí. Vedle něj je hromada sutin, spadl tam altán. Minaret na tomto náměstí není v dobré kondici. Zatřásl se silně, je poněkud vykotlaný, pod ním je hromada kamení, ale stojí. To jsou pozůstatky posledního, letošního, letního zemětřesení. Ovšem celé je to hezky osvícené, obklopené řadou stánků s uměleckými krásnými šperky i levnými cetkami, vedlejší kavárna je plná, před ní parta mladých muzikantů provozuje živé vystoupení. A tak je vlastně jedno, co spadlo před měsícem, co před sto lety a co před tisíci lety.
Kos je totiž typickou ukázkou řeckého vnímání turistického byznysu. Je někde díra? No tak na ni dáme květináč s muškáty. A turisté si to místo nadšeně fotí a pak doma ukazují přátelům, jak mají v Řecku pěkné díry, modré květináče a velké muškáty. Kdo miluje Řecko, jezdí tam právě z toho důvodu. V Řecku je totiž pohoda, ať se děje cokoli. A cílem naprosté většiny ostrovanů živících se turistickým ruchem je docílit toho, aby se turista cítil bezpečně.
Dej na tu díru desku
Takže co na tom, že přístav se celý poněkud rozjel, jako by se posunul a v zemi jsou praskliny? Přes praskliny jsou umístěny desky, přes ně se dá v pohodě dostat k obrovskému množství lodí, které na Kosu kotví. Od romantických rybářských bárek přes nazdobené výletní loďky, kterými turisté rádi vyrážejí do Turecka nebo po místních ostrůvcích, až po obrovské trajekty a luxusní jachty miliardářů, nad kterými se tají dech. To všechno je tam stejné, jako bývalo před tím, než se přístav silně otřásl. Mimochodem, Řekové se ho chystají opravit tak, aby ty praskliny zmizely, ale udělají to až po turistické sezóně. Teď na podzim, kde ještě hodně lidí míří k moři za teplem, tam rozhodě bagry nepustí. Místo nich jsou tam kýble květin, lucerny, pouliční prodavači, muzikanti. Zkrátka, vše je podřízeno tomu, aby nikdo nezkoumal nějakou tu prasklinu a nedej bože, snad neuvažoval nad tím, že tento ostrov není úplně bezpečný. Bagry a dělníci k iluzi řecké romantiky nepatří a Řekové to dobře vědí.
Takže zásadní otázka zní stále stejně: Je Kos z důvodu, že na něm bylo silné zemětřesení, bezpečný? Není. Jenže to není žádný řecký ostrov. Kdo na ně jezdí často a pravidelně, nějaký ten otřes každopádně zažil. Někdy jen lehounký, kterého si ani nevšiml. Někdy takový, který pořádně vystraší. Zkrátka, řecké ostrovy leží v seismicky aktivní oblasti. Právě proto na nich obdivujeme skály, útesy, krátery, divokou přírody, podivuhodné pláže. Všechny ty nádherné scenérie vznikly během tisíců let právě proto, že se tady občas země a moře zatřesou.
Na druhé straně, při letošním zemětřesení byly poškozeny pouze staré stavby. Hotely ne. Je to důkaz toho, že Řekové vědí, jak stavět, aby v současnosti budovy přečkaly i silné otřesy. Dříve bývaly škody mnohem vyšší.
Nekoukej na tu prasklinu
Kos má teď zvláštní atmosféru. Vcházíte do staré tržnice na náměstí hlavního města, která je proslulá neuvěřitelně velkou nabídkou koření. Blížíte se k ní, zvedáte hlavu, díváte se na prasklinu, která se na jejím průčelí objevila. Loni tam nebyla. Řecký číšník z blízké kavárny zoufale sleduje váš pohled a všemi možnými jazyky a posunky se vám snaží vysvětit, že to nic není, že tam byl statik, že to je jen taková prasklinka, na kterou se netřeba dívat, že lepší bude dát si u něj v kavárně frappé nebo ouzo, proboha, kdo by si na dovolené na tak krásném místě všímal nějaké prasklinky, ne, mladá dámo? Vlastně má pravdu. On je zvyklý. Žije tam a vím, že hlavní věc na světě je udělat frappé co nejvíce turistům, protože pak bude zase od října do května jen čekat, jestli nějací zase přijedou a doufat, že se země zase nezatřese v naprosto nevhodnou dobu.
Hlavní město Kos zasáhlo zemětřesení nejvíce. Jenže právě kvůli němu je dobré na tento ostrov jet. Je překrásné a zemětřesení mu paradoxně na půvabu neubralo. Je to jedno z nejpůvabnějších řeckých přístavních měst. Pro ty, kteří jezdí do Řecka za typickou řeckou atmosférou, je proto vhodné ubytovat se u něj co nejblíž. Ideálně v oblasti Lambi, kde má nasmlouvané hotely řada českých cestovních kanceláří. Do města se dá dojít pěšky po cestě nebo po pobřeží s nohama v moři, autobus jezdí co dvacet minut a je tam za minut pět.
Pláže v Lambi jsou krásné, s pozvolným vstupem do vody, takže jsou vhodné i pro lidi vyššího věku nebo pro malé děti. Je to klasické místo pro ty, kdo se přes den rádi válejí na pláži a večer chtějí mít blízko do romantického města. Do města, které se sice silně otřáslo, ale protože to nebylo poprvé, je natolik silné, že ví, že řecký turistický byznys zvítězí i nad zemětřesením. A to vůbec nemíním ironicky, nebo ve zlém. Turista se totiž nyní má na Kosu jako v ráji, protože místní vědí, že tam jezdí ti odvážní a velkorysí, kteří jejich ostrov opravdu mají rádi. Zkrátka, Kos je místo pro lidi, kteří vědí, že když život naruší nějaká ta prasklina, je třeba ji zamaskovat a žít dál.
Scarlett Wilková, autorka je redaktorkou Magazínu DNES