Díkuvzdání
Foto: autor

Díkuvzdání

31. 8. 2017

Když slunce tančí

na řasách slunečnic,

už pod kůží polí

slábne tep léta

a vlaštovky v mapách hledají

cestu na konec

světa.

 

Kdosi ještě zkouší milovat se

na strništi,

snad vítr nebo podzim ze střechy.

Ranní mlhy hasí oheň

a brzy budou v kapsách

pukat ořechy.

 

A člověku nezbývá

než to mít rád,

bez smutku a bez hranic.

Tu chuť zralosti, vína

a díkůvzdání,

když slunce tančí

na řasách slunečnic.

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.