Kryštofovo Údolí a Údolská pouť
Foto: autorka

Kryštofovo Údolí a Údolská pouť

28. 8. 2017

Počasí se zdálo být jako stvořené pro náš plánovaný výlet do Kryštofova Údolí - obce v Jizerských horách. Překvapivé zjištění o Údolské pouti, konané tam právě v posledním červencovém víkendu, nás postavilo před otázku: máme se předpokládanou tlačenicí mezi pouťovými atrakcemi prodírat s Charlien, věrnou a milou společnicí mé kamarádky Míly, nebo výlet vzdát? Nevím, nevím!

Charlien je bernský salašnický pes, respektive pohledná, ještě ani ne dvouletá fena s úžasnou vitalitou a obrovskou silou, čemuž odpovídá i její maxi velikost. Moc ráda se vozí v autě. Nešlo nechat ji samotnou v chalupě, ani někomu svěřit její opatrování. Když už jsme si výlet naplánovaly, tak tam pojedeme i s Charlien. Na místě uvidíme, o jaký program se nám právě ona postará!

Cesta
Již samotná cesta byla úžasným zážitkem. Fena spokojeně ležela, nebo střídavě seděla na zadním sedadle, občas do mě jemně žďuchla čenichem, abych nezapomněla na její přítomnost.  Míla se doslova vydováděla na silničkách, klikatících se údolími, hned zase strmě stoupajících, s četnými serpentinami vzhůru do hor. Svůj volant zvládala s bravurností jí vlastní a ještě stíhala během jízdy vtipkovat. Prostě v autě panovala pohoda, za okny se střídala krásná panoramata, cíl se blížil.

Natěšeny jsme byly všechny tři. Každá z nás na něco trochu jiného. Nejprve přišlo na řadu venčení psí dámy. Její radost z poskytnuté volnosti byla obrovská. Vidět ji, jaké předvádí psí kusy – to nabíjelo štěstím také nás obě. Z parkoviště u Kryštofova Údolí se ten den smělo dál již jen pěšky. Místní vstupovali zdarma, my ostatní jsme měli peněženku hned lehčí o 40 Kč za slosovatelnou povinnou vstupenku pro každou dospělou osobu. Naše první kroky touto obcí nás přesvědčily, že vstupného nemusíme litovat. Kromě pouti tam byla i řada pozoruhodností.

Lidové dřevěné stavby
Obdivovaly jsme zachovalé podstávkové roubenky, které se jen tak někde nevidí. Takové typy domů jsou považovány za nejkrásnější druh lidových dřevěných staveb u nás, které jsou také konstrukčně nejsložitější. Stavbu nad přízemím podpírá a odlehčuje podstávka. Ta tím, že spočívá na vertikálních sloupech, propojených vodorovnou ližinou, nese první patro samostatně a nezávisle na přízemí. Viděly jsme tam i roubenky s břidlicovými malovanými štíty, a také hrázděné domy. Prostě hezká obec, radost pohledět.

Z barokního mostku přes Rokytku sledoval příchozí Jan Nepomucký. Jeho socha zde není původní, jde již o kopii. Z toho místa se před námi na kopci objevila dřevěná zvonice a za ní rovněž dřevěný kostel sv. Kryštofa, pocházející ze 17. století, se zajímavým interiérem. Měly jsme štěstí, že se tam konal dopolední varhanní koncert právě při příležitosti té pouti (vstup zdarma). Dohodly jsme se s Mílou na střídavé službě při hlídání psa, který musel samozřejmě zůstat venku. Dostala jsem do ruky dlouhé vodítko, ale Charlie neměla chuť se nikam daleko vzdalovat, když její panička zmizela uvnitř kostela. Noblesně se položila do trávy ve stínu pod stromem. Sedla jsem si vedle ní a zaposlouchala se do tónů varhan. Jí byly možná ty libé zvuky úplně šuma-fuk, ale já získala pocit, že se jí tam taky líbí, stejně jako mně.

Orloj
Další atrakcí, k níž jsme přišly náhodou a doslova za pět minut dvanáct, byl místní orloj. Zajímavé na něm je, že vznikl v atypickém prostředí – ve staré chátrající trafostanici. Ta již byla nevyužívána a hyzdila obec. Nápad na využití budovy se zrodil v hlavě pana Martina Chaloupka. S pomocí několika zručných kamarádů, řemeslníků a výtvarníků bylo dílo dokončeno za pouhý jeden rok. Výsledek byl představen v září roku 2008. Místní mohou být na toto dílo pyšní! Přesně úderem 12. hodiny se rozpohybovaly krásné řezbářské figury, postupně se v oknech ukázalo 12 apoštolů. Pozoruhodná je i další výzdoba orloje, podívejte se aspoň na fotky níže. Nebo ještě lépe – přijeďte se podívat, orloj se prý rozbíhá denně každou celou hodinu, nechybí ani troubení ponocného atd. 

Pouť
Prohlížely jsme zálibně i stánky s rukodělnými výrobky, jen po očku mrkly na různé pouťové atrakce, podívaly se také do Domu řemesel. Mají zde i Muzeum s betlémy.
Na závěr jsme si aspoň chvíli poslechly Liberecký dixieland Old Stars. Páni, dámy, ti tedy váleli, moc se nám to líbilo. Málem bychom zapomněly, že musíme popojet. Poblíž na nás čekaly další zajímavosti, např. proslulé viadukty, ale o nich zase v jiném vyprávění.

 

cestování
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.