Jak se ze mne stala ekologická aktivistka
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak se ze mne stala ekologická aktivistka

21. 6. 2017

Opravdu a vážně. Jsem nyní ekologická aktivistka.
Samozřejmě, že i já nad nimi ještě nedávno vrtěla hlavou.
Konali pro mne tak nepochopitelné akce s pro mne nepochopitelnými důvody. Veškerá fauna a flora je pro ně absolutně a zásadně přednější než kterýkoliv člověk.
Divila jsem se při pohledu na lidi připoutané ke korunám stromů. Nechápavě jsem zírala (zvláště po ne moc dávné tragedii ve Zlíně, kdy prohnilý padlý strom zabil děti stojící na autobusové zastávce) na osoby bránící podobné stromy vlastním tělem. Kroutila jsem hlavou při uvádění některých důvodů, proč zrovna tenhle obchvat se u nějakého města nesmí stavět.
Samozřejmě, nějaká míra hájení přírody a stromů musí být.
"Nelze všechno brát jen z jednoho úhlu pohledu," rozumovala jsem. "Ale neměly by být výstřelky ani z jedné, ani z druhé strany. Člověk by přece taky měl být hájený! Musí přece existovat nějaká ta "zlatá střední..."!
Nyní jsem obrátila. Ne, opravdu nejsem "kam vítr, tam plášť". Já vám to tu vysvětlím.
Nedávno jsem viděla a četla dokument, ve kterém bylo rozebíráno, kolik hmyzu vymizelo z českých luhů a hájů za posledních pár desetiletí. Mimo jiné motýli.
V tomto dokumentu bylo pěkně popsány příčiny. Nebudu vás jimi nudit, je jich více, a pokud je chcete taky znát, informace si jistě rychle najdete.
Mne zaujala jedna konkrétní příčina úbytku motýlů - a to časté sekání luk. Louky a travnaté plochy se často sekají, tudíž nekvetou, tudíž motýli nemají potravu z květů, tudíž.....
Jako doporučení formou prosby bylo uvedeno - pomozte motýlům, nechávejte na své zahradě, louce aspoň kousek plochy neposečené! Vytvářejte  tzv "motýlí louky"!
Mám zahradu, trávu sekám taky často. Sekačku jsem si koupila konec konců právě a jedině kvůli tomu. A sekačka trávu seče jen když není příliš přerostlá, tož co.
A pak mi blesklo.
Podél zahrady vede stružka. Sama stružka je uzoučká, vody v ní není moc, za to má hodně strmé břehy. Sekačkou je neposeču, musí se tam křovinořezem. A do toho se mi už nechce. Křovinořez je těžký, dělá moc rámusu, brní mne pak ruce, .... a syn přijíždí jen občas.
Už víte, kam mířím? Ano, já mám založenou vlastní motýlí louku!
Nejsem ani líná, ani neschopná. Jsem ekologická aktivistka.
Nebo ne?

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.