A stopy zanechává

Láska
je to, co jsem vždy chtěla,
v duši
mi touhu rozechvěla,
vidí,
i když se nepodívá,
mlčí
a vždy se neusmívá.

Prudká,
a přesto nevtíravá,
kráčí
a stopy zanechává,
jedná
jen podle svého zvyku,
pálí
jak hořkost na jazyku.

Tísní
jak ruce připoutané,
vábí,
to kouzlo nevídané,
prchá
a já se za ní řítím,
mám strach,
že už ji nepocítím.