Věda, nebo víra? Možná je to všechno jinak
Ilustrace: pixabay.com

Věda, nebo víra? Možná je to všechno jinak

24. 7. 2016

Lidstvo se stále v něčem mýlí.

Několik let jsem se živil jako profesionální šaman. Samozřejmě to zní dost podivně. Šaman v dnešní, moderní době? Šamanské vnímání světa je poněkud odlišné od běžného a otvírá mysl tak, aby byla přístupná i vjemům a myšlenkám, které běžná mysl vytěsňuje. To přináší zcela nové možnosti, které lze využít. Naši předkové je využívali a mnoho přírodních národů to činí dodnes. Máme všichni totiž zcela mylnou představu o životě našich předků. Všeobecně se soudí, že dříve byli lidé primitivní, nevzdělaní, a proto velmi naivní a hloupí. Ale opak je pravdou.

 

Naši předkové nebyli žádní blbci.

Naši předkové, a to i v hodně vzdálené minulosti, si velmi dobře dovedli poradit s mnoha životními i zdravotními problémy. Dospěli k tomu na základě používání intuice i zkušeností a metodou pokus-omyl. Uvědomte si, prosím, že v mnoha případech se jedná o zkušenosti, které lidstvo sbíralo až statisíce let. Porovnejte si s těmi několika málo desítkami let vědeckého pokroku. Proto je mnoho věcí, které na vědecké zkoumání ještě čekají, ač naši předkové na základě zkušeností o nich hodně věděli a dovedli toho využívat.

 Posledních pár generací udělalo velkou chybu. Spolehli jsme se na poznatky vědy natolik, že to, co věda neprozkoumala, neprokázala a nepopsala, to jsme prohlásili za neexistující a znalosti našich předků za naivitu a hloupost. Především jsme tak přesvědčeni proto, že není možná existence toho, co odporuje fyzikálním zákonům. Jasné, logické, nezpochybnitelné.

 

Kvantová fyzika přinesla zlom.

A najednou přichází kvantová fyzika. Kvantová mechanika se svými vlastními, podivnými, zcela naším rozumem neuchopitelnými zákony. Základem každého vědeckého pokusu je možnost jeho opakování. Stejně provedený pokus, kdykoliv, kdekoliv a kýmkoliv, dává stejný výsledek. A najednou vědci zjistili, že v kvantové mechanice to neplatí. Tedy, že jsou fyzikální zákony a fyzikální veličiny, které neznáme. Neumíme je do pokusů začlenit tak, aby pokus vykazoval vždy tentýž výsledek. To, co je pro nás asi nejhůře přijatelné, je to, že výsledky pokusů ovlivňuje osobnost toho, kdo pokus provádí. Mysl člověka vstupuje do procesu a působí na něj. Jednodušeji řečeno, to co si myslíme, to má vliv na reálné události. Výsledek pokusu závisí také na tom, co je od něj očekáváno. Tak najednou se ve vědě objevují nové termíny. Například „pozorovatel“, tedy osoba člověka, který pokus provádí a jehož mysl průběh ovlivňuje. Nebo „kolaps skutečnosti“. To je okamžik, kdy je výsledek pokusu v nějaké formě zaznamenán, byť jen pohledem, a žádná mysl už není schopna ho ovlivnit.

Máme nové fyzikální veličiny a fyzikální zákony. Je toho opravdu hodně, co je nové a zdánlivě odporuje logice. Ve skutečnosti to odporuje jen tomu, co jsme se učili a nebo známe z praxe běžného života. Naši předkové se učili něco jiného a také z praxe běžného života měli jiné zkušenosti.

 

Každá myšlenka má tendenci se uskutečnit.

Zní to dost podivně. Ve škole jsme se o ničem takovém neučili. Je to nesmysl? Tedy v praxi to znamená, že když je více možností se stejnou pravděpodobností, myšlenka může pravděpodobnost některé možnosti zvýšit. Když si to dáte do souvislosti s tím, co jsem psal v předchozím odstavci, nezní už to až tak šíleně. Samozřejmě, je to jen vyšší pravděpodobnost. Do procesu sledu událostí vstupují další faktory. Jedním z nich je prapodivný zákon vývoje. Ale to bych tím teď vše nechtěl komplikovat.

 

Když něco chci, formuluji myšlenku.

A jsme u toho. Konkrétně u toho, že je třeba si umět něco přát tak, aby to zasáhlo do sledu událostí v můj prospěch a nebo všeobecně, aby se děly události v souladu s mým přáním. Že to lze, to už si ověřili a ověřují statisíce let lidé na celé planetě. Většinou tomu říkají modlitba a věří, že existuje nějaká fyzická a nebo imaginární bytost, která to jejich přání nějakým způsobem slyší a prostě proto, že je všemohoucí, tak to nějak zařídí. Je lhostejno, jaká je ta bytost v jejich představách. Protože se jedná o miliardy lidí a miliony let, pochopitelně představy a názvy té bytosti jsou různé, ale na tom, že to v principu funguje, to nic nemění. Modlí se miliardy lidí od dob pravěku až dodnes a to na všech kontinentech, na těch nejvzdálenějších ostrovech a v nejzapadlejších koutech pralesa, pouště, stepi i tundry. Že by se všichni stali jen obětí hloupé pověry? To jen my máme představu o jejich hlouposti a naivitě. Oni nepotřebují znalosti kvantové fyziky. Vědí, že rostlina poroste lépe, když jí dopřejí dostatek slunce, i bez znalostí fotosyntézy. Vědí, že když poprosí své bohy, bývá potom lov úspěšnější.  Přitom o principech vlivu mentálního energetického působení na sled událostí na časoprostorové linii toho vědí ještě méně, než o té fotosyntéze.

 

Energetické souvislosti.

Podivnostem není konec. Celý svět je o energiích. Bez proudících energií není nic. I ve světě nehmotných kvantových částic proudí nehmotné energie. I síla myšlenky působí na vývoj událostí jistou mírou energie. Máme zájem, aby působila co nejvíce. Samozřejmě. A i na to už naši předkové přišli, jak to udělat. A dokonce patrně už někdy v pravěku.

 

Jako rádio.

Vymyslel jsem příklad, který pro svou podobnost je pochopitelný a názorný. Jsou to rozhlasové vlny. Známe vlny krátké a dlouhé. Rozhlasová vlna, aby nesla informaci o řeči nebo hudbě, musí být modulována. Problém je ten, že modulovat se dají jen ty hodně krátké vlny a ty daleko nedoletí. Proto musí být vysílačů velmi krátkých vln hodně, mají jen krátký dosah ve svém okolí. Takový vysílač si poslechneme i na velmi jednoduchém zařízení, tzv.. krystalce. Abychom mohli poslouchat vysílání i ze vzdálené  ciziny, je třeba dlouhých vln. Ty doletí stovky kilometrů. Není je však možné modulovat. Proto byl vynalezen způsob, jak na dlouhou vlnu nosnou navázat krátkou vlnu modulační. Přijímač dlouhých vln už je trochu složitější. Oddělí opět od sebe obě vlny a tu modulační použije pro zvukovou reprodukci.

Představte si svou myšlenku jako krátkou modulační vlnu. Jak zvýšit její působení? Navážeme ji na silnější a charakterově „hmotnější“ energii. Kde ji ale vzít? Buď ji vytvořit a nebo z něčeho uvolnit. Jak energie na sebe navázat a nasměrovat? Tak o to se postará naše mysl. To už umíme podvědomě na mentální úrovni. Tyto schopnosti, potřebné pro práci s těmito energiemi máme dané geneticky. Stejně jako schopnost myslet a myšlenky formulovat, umíme i s nimi dále pracovat. Dokonce to děláme, i když to ani nevíme.

 

Jak to vypadá v praxi?

Něco se nám od našich předků zachovalo. I když to řadíme mezi pověry a nebo zvyky a tradice.

Začnu tím, co všichni známe. „Padá hvězda, něco si přej“. Proč zrovna, když padá hvězda? Důvod je prostý. Při průletu i malého tělesa (meteoritu) atmosférou dochází jeho totální destrukcí k uvolnění opravdu velkého množství energie. Na tuto energii lze navázat náš vlastní formulovaný záměr. Nebo takový zvyk. Třeba na svatbě se setkáme s rozbíjením talířů. „Ať jsou novomanželé šťastní“, vyslovíme přání a flák! talířem o zem. Tím, že se uvolní  z talíře energie, kterou keramik do něj při výrobě vložil, tím podpoříme své přání. Jen vinou neznalosti rozbije člověk levný talíř z Tesca, který, strojově vyrobený, potřebnou energii nemá.  Takových příkladů je mnoho. Domorodci, když prosí o úspěšný lov, bubnují, zpívají a tančí jako o život. Starověcí zemědělci obětovali část ze své úrody. Pálili hromádku obilí. Uvolnila se tím energie, vložená jejich prací, sluncem a dalšími přírodními vlivy. Současně si přáli bohatou úrodu v příští sklizni. Že to bylo nazýváno obětování bohům, to nic na podstatě věci nemění. Jistě když budete chvíli přemýšlet, napadnou vás další příklady.

Myslíte si, že u nás by nikdo kolem ohně nekřepčil? To máte pravdu. Ale když přišla sucha, zorganizovalo se procesí k nějakému svatému Tondovi. Takové velké shromáždění lidí s jedním přáním v mysli, které je podpořeno energeticky pochodováním a mohutným sborovým zpěvem, má takový účinek, že následný déšť je jen potvrzením správnosti tohoto počínání a zdroj víry v zázračný zásah onoho osloveného svatého.

 

K čemu to je?

No, to záleží na čtenáři. Když k sedlákovi v roce 1800  přijde pan Alessandro Volta a bude vyprávět o elektrické energii, která může proudit železnou tyčí a nebo drátem, tak se mu sedlák se zdravým selským rozumem vysměje. Přece každý, kdo má zdravý rozum, ví, že aby něco mohlo tyčí proudit, musí v ní být díra. Normální trubka. Nespoléhejte se proto tolik na zdravý rozum. Dnes ten sedlák působí jako hlupák. Možná si řeknete, že co jsem psal, je proti zdravému rozumu. Sledujte současný vývoj vědy a položte si otázku, jak by se mohla na váš současný názor dívat třeba už ta následující generace.

 

Co dál?

To také záleží na čtenáři. Když bude chtít někdo vědět, proč se dělají rituály (křest, svatba), proč je v módě všechno světit, od letadel až po nový tobogán, jak to, že lze bubnováním přivolat déšť a nebo vyčíst budoucnost z křišťálové koule, jak to, že je vesmír nekonečný, existují duchové atd., tak třeba napíšu na to téma další článek. Hodně nevysvětlitelných jevů lze vysvětlit. Stačí jen si připustit, že mohou existovat fyzikální zákony, o kterých jsme se ve škole neučili.

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Kolářová
Síla myšlenky je veliká a naše myšlenky jsou působící energie. Šamani to vědí a umějí toho využít ku prospěchu. Zcela přesně to vyjádřila Zuzka. Umění je správně formulovat své přání či modlitbu. Fyzikální zákony platí, ale ne vše se dá vysvětlit logicky rozumem. Vždyť i jeden z nejvlivnějších vědců světa Isaac Newton prohlásil: "Gravitace vysvětluje pohyb planet, ale nemůže vysvětlit, kdo dal planety do pohybu. Bůh vše řídí a ví vše, co je nebo může být." Těším se na další článek.
Jiří Libánský
Paní Kollinová. I Vás bych odkázal na svůj článek, jehož webovou adresu jsem uvedl v jednom z předchozích komentářů níže. Píše se tam o tom, že vše se děje zároveň. Naše myšlenky, aby mohly fungovat a být nám užitečné, musí postupovat stejnou rychlostí po časové ose jako my. Myšlenka sama o sobě, jelikož nemá hmotnou podstatu není na časové ose ukotvena. Ukotvuje ji pouze náš hmotný mozek, který, tím, že ji zformuloval, se sebou ji provázal. Jsou způsoby, jak myšlenku uvolnit natolik, že se oprostí od pevných vazeb na časovou osu a tím pádem na časové ose nemá pevný bod a rozprostírá se na ni jinde, než se pohybuje naše osoba. To je třeba princip některých věštění. Ale někdy se stane jiná věc. Máte pocit, že zažíváte něco, co už jste jednou zažila. To proto, že naše mysl vnímá události postupně , tak jako jehla, když jede drážkou gramofonové desky. A představte si, že najednou vinou nějakého defektu se vám tam objeví další , nepatřičná jehla. A třeba o kousek posunutá. A najednou vám druhá jehla reprodukuje něco, co už jste slyšela reprodukovat první jehlu. Když se vaše vnímání nedrží jen jednoho bodu, vnímáte to, co už jste vnímala. Není to tedy nic, co by se opakovalo, jen to dvakrát vnímáte. A neptejte se, který prožitek je ten falešný, a který ten doopravdy. Když se podíváte na fotku jednou a pak podruhé, pořád je to jedna fotka, jen pohledů je víc. Tak to je Déja Vu. Jestli jsem vyvolal další otázky, ptejte se.
Jiří Libánský
Zuzaně se podařilo trefit hřebíček na hlavičku naprosto přesně.
Anna Čípová
Pane Jiří, moc zajímavé čtení, které nutí k zamyšlení. Když neumíme zdůvodnit některé věci a děje, tak to neznamená, že neexistují a že nás neovlivňují. Proč se vracím z procházky lesem zklidněná a plná pozitivní energie? Neznám vědecké zdůvodnění, ale funguje to. Máte můj obdiv, jak povedete dát poznatky do souvislostí.
Zuzana Pivcová
Myslím, že na stejném principu jako domorodé bubnování za déšť funguje i společná modlitba za někoho v kostele, která je vlastně v tom okamžiku nakumulovanou pozitivní energií vedenou jedním stejným směrem, Naproti tomu zase měla obrovskou negativní sílu masová shromáždění nacistů Třetí říše apod.
Eva Krausová
Ještě mne moc zaujala poznámka, že třeba domorodci bubnují, a tak se uvolní energie. Věřím tomu, ráda bych nějaký indiánský buben měla. I proto mne zaujalo bubnování na módní přehlídce, bylo to super a aspoň na okamžik jsem měla pocit, že jsme všichni součást vesmíru.
Jiří Libánský
Já se snažím vysvětlit, že fyzikální zákony platí. Nemůže se být nic, co by jim odporovalo. Pokud na nějaký jev fyzikální zákon není, jev prohlásíme za neexistující. Odpovídá to světonázoru, který zde hlásali komunisté. Připadalo mi to nemoudré. A pak jsem nalezl příhodné přírodní zákony v kvantové fyzice. Jsou podivné neuvěřitelné a zvláštní. Ale mohou nám vysvětlit to, co my prohlašujeme za nesmysné jen proto, že nám to připadá podivné, neuvěřitelné a zvláštní. Už je napsaný další článek. Pozvu vás na konec vesmíru.
Ilona Kolářová
Jiří, děkuji za článek. Vyjádřím se později, jsem v časovém presu.
Vanda Blaškovič
Pan Jiří, špatně jste pochopil moji předchozí "narážku". To co zde píšete je snad velkým útokem na laika, který o těchto jevech nemá tušení, . lidově se říká, nemá ani šajna.. Naopak pro trochu zasvěceného fandu teorie relativity a kvantové fyziky, natož pro odborníka, který principy těchto jevů rozšifrovává je vaše povídání opravdu jen základní násobilka. Určitě nepatřím mezi lidi, kteří myslí podle toho, jak byli naučeni..:) dokonce to, co je odlišně prezentováno mne velice, ale opravdu velice zajímá..:)) tak jsem zvědavá, co nového si budu moci u vás přečíst. Ale i opakování známého je v tomto oboru zajisté přínosem. Děkuji.
Marie Magdalena Klosová
Ráda jsem si pojednání přečetla.Také se o tyto věci zajímám už dlouho.Vždy mě potěší,že moje zkušenosti nejsou "jen moje".Mám dávno ověřené,že myšlenky se uskutečňují.A když si něco velmi intenzívně přeji,dosáhnu obvykle výsledku.Ráda se přečtu další pokračování.mm
Jiří Libánský
Já se paní Vandě nedivím. Ono to, co píšu je velkým útokem na současnou představu o světě. A to píšu zatím jen o tom, co je pro běžné chápání nejpřijatelnější.
Eva Krausová
Vando, ono to ani není tak o tom, zda věřit Jiřímu L., jako spíše v sebe sama a v energii života.
Vanda Blaškovič
..nevím, nevím, a Vy víte, pane Libánský, proč nevím a již ani ( Vám) nevěřím...
Věra Lišková
Zajímavé téma, moc se těším na další pokračování.
Zdena Proboštová
Zajímavé
Hana Skácelová
Velmi zajímavý článek. Mě zajímají již delší dobu energetické souvislosti – energie. Je známo, že z lidského těla energie uniká – v jakou energii se mění, nakolik je poznamenaná acidobazickou rovnováhou organismu toho člověka a další souvislosti. Vzhledem k tomu, že vesmír může být ze 70% tvořen energií (podle jedné teorie), jak to vypadá s energiemi v lidském organismu a nejen v průběhu života, co se s ní stane po smrti. Jak známo, energie nezaniká, ale mění se…, atd. Je to nekonečné téma k úvahám. Doufám, že ve svých článcích budete pokračovat.
Eva Krausová
Skvělý článek pane Jiří. S Vámi by se mi tedy dobře povídalo na stejné vlně souznění. Šamanství mne hodně zajímá, vlastně bych ráda šamankou byla, ale vím, že to není jen tak...Nebudete také na parníku 4.8.? Bylo by mi ctí Vás poznat osobně. Máte pravdu mj. i s procesím, jednoho jsem se letos zúčastnila a byl to skvělý zážitek. Jen někdy pochybuji/a vím, že už ta pochybnost je chyba/, že stačí si přát a bude vyslyšeno, kéž by to bylo tak jednoduché v životě...
Jiří Libánský
Děkuji za reakce na článek a predevším mne potěšil zájem o téma. Článek s uvedením autora je k dispozici veřejnosti bez omezení . Kvantová fyzika je neskutečně rozsáhlá a na pochopení velmi náročná oblast. Proto se budu vždy omezovat jen na souvislosti se záhadnými jevy, které podivným chováním elementárních částic jsou vysvětlitelné. Na případný dotaz pak souvislosti s kvantovou fyzikou doplním podrobnostmi. Co se týká věštění, ledacos je naznačeno ve střední části článku který už jsem napsal. Jsou to ty dva odstavce o čase. - http://www.i60.cz/clanek/detail/13739/saman-v-case-a-prostoru -Tak zatím eviduji zájem o nekonečnost vesmíru a existenci duchů.
Hana Rypáčková
Pěkně polopaticky popsáno co cítíme, ale těžko si to vysvětlíme. Věda neodpovídá na otázky odkud jsme, proč tu jsme a kam jdeme. Neodpovídá na otázku co je prostor, čas a vědomí. O podstatě existence. Fyzičku si doháníme silou vůle, když svému tělu domluvíme, vnitřně připravíme na zátěž, výkon se dostaví. Funguje to. Můžeme hospodařit s energií. Věřím, že žijeme v mnohorozměrném jsoucnu. V jakých všech realitách virtuálního bytí vlastně existujeme? Těším se na další článek.
Jana Šenbergerová
No hurá! Konečně trochu skutečné osvěty. Také si ráda počtu, protože to je téma, kterému se věnuji už přes 30 let.
Zuzana Pivcová
Jsem ráda, že ses zase vrátil k svému pojetí světa a života i zde veřejně.
ivana kosťunová
Vaše články vyzývají k zamyšlení a proto je jich třeba. Těším se na další
Jitka Havlová
Pane Jiří otevřel jste moc zajímavé téma. Prosím o vaše svolení, abych si mohla článek vytisknout a dát ho přečíst svým blízkým a přátelům. Další článek prosím pište také tak, abychom mu my ženy rozuměly, pánové se takovým informacím budou možná trochu vzpouzet... Děkuji.
Elena Valeriánová
Zajímavé, ale chce to přečíst ještě jednou, tak zítra.
Hana Šimková
Tak mne by zajímala budoucnost z křišťálové koule, proč je vesmír nekonečný a jestli žijí duchové. Děkuji.
Květoslava HOUDKOVÁ
Ničím takovým už si svou seniorskou hlavu nezatěžuji, s rodinou bych se o tom taky nebavila - nechám to už koňovi - ten má hlavu větší.
Libor Farský
Budu rád, když ten další článek ještě napíšete a zejména bych uvítal, kdybyste věnoval více pozornosti záhadné kvantové fyzice. Sám o podobném článku uvažuji, jen ještě nemám dost nastudováno.
Jarmila Komberec Jakubcová
velmi zajímavé, článek jsem si několikrát přečetla abych pochopila. Je napsán srozumitelně.