Místo děje: vymalovaný a uklizený dětský pokoj v panelovém bytě.
Osoby: manželský pár
Rekvizity: koberec, 2 válendy, skládací schůdky, nádoba s Primalexem a malířskou štětkou.
On relaxuje u počítače/ provedl výmalbu dětského pokoje /, ona končí úklid pokoje.
Ona: Hotovo a můžeme začít se stěhováním.
On: Hned jdu, jen vypnu počítač.
Společně natáhnou vyčištěný koberec na celou plochu pokoje a nastěhují dvě váledny.
Ona: Pro dnešek končíme, zítra nastěhujeme skříně a psací stoly.
On se vrací k počítači a ona se rozhlíží po pokoji a na stropě přímo nad válendou objeví šmouhu. Přivolává manžela a ukazuje na strop.
Ona: Vidíš tu šmouhu? Prosím tě, přetři to ještě jednou.
On: Ani náhodou, ty technická kontrolo. Toho si nikdo nevšimne.
Ona: Tak to spravím sama, ale potřebuji posunout válendu.
On: Já už dnes nic dělat nebudu.
Ona z válendy odstraní matrace a na desku ze sololitu postaví schůdky a umístí nádobu s Primalexem. Udělá jeden krok na válendu a druhý na první schod. V tom okamžiku praskne deska válendy. Ona padá na podlahu současně se schůdky a Primalex vytváří velkou bílou skvrnu na koberci.
Ona: Do pr….!
On přibíhá. Když vidí, že ona je celá a stojí nad „přebarveným“ kobercem, zavírá dveře se slovy.
On: Hrdinko socialistické práce.
Tento příběh se odehrál před léty v naší domácnosti a měl pokračování. Manžel spravil válendu, já vyčistila koberec (naštěstí pod kobercem bylo lino) a šmouha na stropě zůstala do dalšího malování.
