Psí radosti
ILUSTRAČNÍ FOTO: archiv autorky

Psí radosti

4. 1. 2016

Pozná, že se půjde ven.
Líně si protáhne tělo.
Pravdou se stane ten sen,
už se mu opravdu chtělo...

Utíká ze schodů ke dveřím,
hned otevřít by je chtěl,
ohlíží se, jestli mu uvěřím,
jen aby už volnost měl.

Očuchává dlouho větvičku,
kdo tudy proběhl první?
Pak ale zvedá nožičku,
proud moči tichem zazní.

Hlava a uši se třepají,
jak žene se cestičkou,
až se mu packy motají,
ohlíží se za paničkou.

Jdu a zase si poskočí,
louka už patří mu celá.
Doleva pěšinkou zatočí
a v dálce se bělá.

Ta radost z volnosti,
nad sebou modré nebe,
u nosu psí radosti
a mně už zebe...

Moje poezie
Hodnocení:
(4.8 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.