Má dnešní úvaha pro tyto dny vyplývá z tohoto zamyšlení: Co je štěstí? Muška jenom zlatá?
Když přeskočím rodinu a radost z mých vnoučat, pak štěstím v životě jsou nepostřehnutelné okamžiky. Ty jsou pro mne štěstím. Když mne chytne ten můj za ruku, když mne vnouček či vnučka chytají kolem krku, stejně jako dcera mne spontánně obejme či zeť. Jsou to okamžiky štěstí.
V tu chvíli je vám nadherně, v tu chvíli jste šťastní. Mnohdy si tyto okamžiky uvědomujeme, až teprve odezní. Mám ráda křupání sněhu pod nohami, tichý výhled do krajiny při slunečním svitu, mám ráda červánky a siluetu Hradu. Mám ráda pohled do očí toho nejbližšího, když pomrkává a mlčky sdílí, což je souhlas.
To vše je štěstí, naplněné radostí. Mám ráda, když mi ve sprše bubnují kapky vody na hlavu, protože cítím ulehčení a uvolnění po celodenním zápřahu, i to je štěstí. Zjištění, že vaši přátelé jsou stále vašimi přáteli. Toto všechno jsou částečky, které naplňují ten pocit štěstí!
Právě v dnešních dnech si člověk chce trochu uvědomit něco šťastnějšího, z čeho se raduje. Protože svět je nyní smutný.
Naplňujme se tedy všedními radostmi, které nás tolik povzbuzují a dělají nás šťastnými, to je to pravé štěstí.
To je ta muška zlatá!
