Klementinum:
tak se o nás psalo

Klementinum:
tak se o nás psalo

8. 10. 2015

Kdykoliv při své návštěvě Prahy procházím kolem Klementina, dívám se na tento komplex budov s velkou úctou. Obdivuji architekturu, historii, včetně historických záznamů počasí na meteorologické věži, hlavně ale, s přímo posvátnou úctou, obdivuji poklady, které se skrývají uvnitř budov. Aby nedošlo k mýlce, nemám na mysli poklad, který údajně, dle pověsti, zakopali jezuité, když opouštěli Klementinum.

Měla jsem k tomuto sídlu Národní knihovny (NK) takovou úctu, že jsem se ani neodvážila tam jenom tak nakouknout, abych nebyla se zlou potázána, že tam nemám co dělat. Jenom jednou jsem nahlédla vstupem z Karlovy ulice a vyposlechla jsem si výklad v ruštině o meteorologické věži.

Začnu od Adama, proč jsem se o Klementinu rozepsala. Několik let se zabývám genealogií naší rodiny. V linii předků, obyvatel zemědělské usedlosti, kde jsem se i já narodila, jsem došla až do roku 1668. Při svém bádání jsem měla štěstí, že v době nevolnictví - nebo poddanství, záleží na tom, jak kdo tu dobu nazývá, se moji předkové nesměli stěhovat mimo panství, kde byli poddanými, anebo jenom ve výjimečných případech. Při svém hledání jsem byla úspěšná a zároveň jsem se dozvěděla další zajímavé věci nejen o své rodině, ale i o své rodné obci. Rozhodla jsem se, že své poznatky o vesnici sepíšu s tím, že snad to bude někdy někoho zajímat.

Informace o mé rodné vsi jsem hledala, kde se dalo. Moc zajímavé věci jsem se dozvěděla v okresním archivu v Lounech, především z regionálních časopisů, ale i na internetu. Náhodou jsem narazila na webové stránky NK Kramerius. To je výborný zdroj informací. Po zadání požadovaného termínu, u mne to byl název obce, mohla jsem si vybrat, zda si přeji hledání v monografii nebo v periodiku, vybrala jsem si periodikum a objevilo se několik stránek odkazů. Mohla jsem si otevírat články staré sto i více let. Některé články jsou ale dosud chráněny autorským právem, nemohla jsem je ani otevřít. Jejich kopii vytisknou pouze v NK za poplatek, buď na objednávku po internetu nebo při osobní návštěvě. A to byl ten impuls, kdy jsem se rozhodla, že navštívím Klementinum.

Když jsem vstupovala do NK, byla jsem celá rozechvělá. Pan vrátný mi ochotně ukázal cestu, byla jsem jenom v Hale služeb. Tam mi pracovnice vydala průkazku s heslem, posadila mě k jednomu z monitorů, já jsem si vyhledala články, o které mám zájem, na tiskárně jsem si je vytiskla, zaplatila jsem 2,50 Kč za jeden list a vše bylo vyřízeno. Byl to pro mne moc příjemný zážitek.

Další zážitek následoval, když jsem si ve vlaku v klidu články pročítala. Při jejich četbě jsem se neubránila úsměvu. Většinou to byl úsměv zahořklý, ale ne, když ty články čtu, usmívám se radostně, že jsou ty časy už za námi.

Články jsem naskenovala a vložila sem, vidím ale, že nejsou čitelné. Neumím to zvětšit, takže je stručně přetlumočím – alespoň část z jednoho, zvlášť povedeného, který se nazývá:

Další nedostatky při rozepisování výroby a dodávek na zemědělce

„V lounské obci Třtině rozdělila komise, složená ze zástupců MNV, JSČZ a místní mimořádně vyživovací komise, zemědělce do pěti skupin. Ty byly vzaty jako základ pro určování hektarových výnosů chlebovin, který ovšem bude ještě změněn podle bonity půdy a vybavení každé jednotlivé usedlosti. Hektarový výnos pšenice byl v průměru rolníkům do výměry 5 ha určen na 15 q, v dalších skupinách byl poměrně zvyšován, až na 31 q statkářům s výměrou 20 ha. Když byli dotazování zemědělci z jednotlivých skupin, souhlasili s dosažením daných hektarových výnosů až na zemědělce s výměrou přes 20 ha, kteří žádaných 31 q pšenice z hektaru nemohou dosáhnout. Po tříhodinové diskusi, při které se ukázalo, že hektarové výnosy ve skupině nad 20 ha byly vskutku vysoké. Byly proto v zájmu zajištění splnění plánu obce a vůbec v zájmu zajišťující výživy upraveny tak, že velkým byl výnos snížen z 31 q na 29,2 q a ostatním skupinám pak byl úměrně zvýšen. Zemědělci do 5 ha dosáhnou hektarového výnosu 16q, do 10 ha 21 q do 15 ha 25 q a do 20 ha 27 q. Při rozdílení na jednotlivce pak bude brána v úvahu ještě bonita půdy. S tímto rozvrstvením všichni zemědělci souhlasili.“ 

Článek pokračuje dál, já jsem použila tuto část článku, na ukázku, jak se už v roce 1949 tlačilo na sedláky. V tehdejší době byl průměrný výnos pšenice 21 q. Předepsaných 31 q nemohl nikdo splnit. Milostivě jim snížili dodávku na 29,2 q. Za nesplnění dodávky bylo vězení. Můj otec patřil k těm nad 20 ha, naši viděli, že je to beznadějné, proto „dobrovolně“ vstoupili do družstva už v roce 1949 nebo 1950. Tím to ale neskončilo, byli jsme neustále šikanováni, já jsem nesměla na střední školu, ani zemědělskou, i když jsem patřila, co se prospěchu týče, k nejlepším, v matematice jsem byla nejlepší. Vyučila jsem se tedy chovatelkou drůbeže. To už je ale moje osobní historie, o té snad taky někdy napíšu.

Vracím se ještě ke Klementinu. Při odchodu jsem si všimla, že NK pořádá pro zájemce komentované prohlídky. To si nenechám ujít. Přemluvím kamarádky a co nejdříve se do Prahy vypravíme. Začíná být vhodné období na návštěvu města. Na zahradách je téměř vše sklizeno, ještě očesat jablka, zrýt a pak se uložíme se k zimnímu odpočinku – vlastně se začneme věnovat svým koníčkům, na které na jaře a přes léto nemáme čas.

Na prohlídku Klementina se moc těším.

historie knihovna komunismus
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA