Poutáš mě celou

Poutáš mě celou

30. 9. 2015

Poutáš mé čelo
jako krajina,
když hledím do dáli,
poutáš mé tělo
jako lavina,
v níž jsme se setkali,
poutáš mé ruce
ostýchavě svými,
poutáš mé srdce
pouty zamčenými,
poutáš mě celou
jako pevnina,
na níž jsme zůstali.

Propusť mé oči,
slábnou únavou
a znají vlhkost řas,
propusť mé noci
s myslí svíravou,
ať už je vezme ďas,
propusť mé sliby,
když si cestu krátí,
propusť mé chyby,
víc se nenavrátí,
poutej však dále
mou lásku toulavou,
ať nezdolá ji čas.

Moje poezie
Hodnocení:
(4 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.