Je jedním z nejlepších bluesových kytaristů světa. Eric Clapton má pověst legendy, jež zrála v hudebním kvasu šedesátých let. Kamarádil se s Beatles, fascinoval davy, které mu pomohly vynést náročnou muziku až do hitparád. Osobní krize, neštěstí, drogy či alkohol jej srážely dolů, ale on se pokaždé vrátil jakoby posílen, a trpkými zkušenostmi umocnil svou hudbu. Britský kytarista a zpěvák oslaví v pondělí sedmdesátiny.
S přezdívkou Slowhand (album téhož jména vydal v roce 1977) hraje Clapton jednoduše, ale virtuózně, pár tónů s neskutečným citem, jak je patrno z jeho ústředních hitů typu Cocaine, Sunshine of Your Love, Layla či Tears in Heaven. Výjimečná profesionalita z něj udělala též vyhledávaného studiového hráče. Jeho repertoár představují klenuté lyrické balady a bluesové písně s příměsí inteligentního popu, čímž tento žánr zpřístupnil širšímu okruhu posluchačů.
Slzy za syna v nebi
Eric Patrick Clapp se narodil 30. března 1945 v anglickém hrabství Surrey a vychovávali jej prarodiče. Život ho zavedl nejprve zavedl na uměleckou školu (obor sklářské návrhářství) a pak už rovnou ke kytaře.
Počátkem 60. let ho silně zasáhlo zemité blues, emocionální výkřiky amerických černochů Muddyho Waterse či B. B. Kinga, které z něj udělaly "bělocha s černošskou duší." Roku 1963 se odstěhoval do Londýna, o dva roky později se podílel na prvním hitu skupiny Yardbirds s názvem For Your Love a téhož roku vstoupil do Bluesbreakers Johna Mayalla, s nimiž natočil jedinou, zato kultovní desku.
Clapton je bůh, psalo se na londýnských zdech, ještě mu ani nebylo dvacet. S baskytaristou Jackem Brucem a bubeníkem Gingerem Bakerem vytvořili skupinu Cream, jež proslula písněmi Sunshine Of Your Love a Badge. Po jejím rozpadu začal hrát Clapton sólově a také proslul jako nejspolehlivější doprovodný hráč v Anglii i za oceánem: jeho služby využili Beatles, skamarádil se s Georgem Harrisonem a zamiloval se do jeho ženy Patti. Složil pro ni dva ze svých nejslavnějších love songů, Layla a Wonderful Tonight, v období, kdy se dal na pití a drogy. Vytouženou ženu si nakonec vzal a roku 1988 se s ní zase rozvedl. Ale mezitím se vyhrabal z drogové závislosti.
V 90. letech jej potkaly další rány. V roce 1990 během společného turné se Steviem Rayem Vaughanem spadla helikoptéra, v níž letěli dva Erikovi spoluhráči i Stevie Ray. A za necelý rok vypadl ze 53. patra manhattanského mrakodrapu jeho čtyřletý syn Connor. S drásavou ztrátou se vyrovnával křehkou a nezapomenutelnou baladou Tears in Heaven, která sklidila šest cen Grammy.
Bez kytary ani ránu
Hudba mu vždycky pomáhala se znovu vzchopit. A největší sláva jej potkala v 90. letech. Vstoupil do nich s albem Journeyman (1989), které si koupily dva miliony posluchačů. Živá deska MTV Unplugged (1992) pak zmizela v patnáctimilionovém nákladu a byla ověnčena šesti cenami Grammy.
Mezi další alba gentlemana se zastřeným vokálem, který spolupracoval mimo jiné s B. B. Kingem, Tinou Turnerovou, Joe Cockerem nebo Bobem Dylanem, patří Pilgrim (1998), Riding With The King (2000), Reptile (2001) nebo Me And Mr. Johnson (2004).
Claptonovy oblíbené písně od dětství do současnosti znějí na nedávné desce Old Sock z roku 2013 a zatím posledním počinem je loňské album The Breeze: An Appreciation of JJ Cale, věnované bývalému spoluhráči.Značný ohlas vzbudila i jeho autobiografie, vydaná v roce 2008.
"Na své kytaře jsem závislý. Mám ji stále s sebou. Je to můj přítel, antidepresivní prostředek, jediná posila, kterou mám," tvrdí jedna z největších hvězd světové pop music, kterou si mohli čeští fanoušci osobně vychutnat na koncertu až v roce 2006 a podruhé předloni v červnu.
Gratulujeme, pane Claptone!
