Jsou tady na portále samí aktivní senioři, a tak mě napadlo – co takhle zkusit univerzitu třetího věku?
Že to máte do univerzitního města daleko? Není problém, zkuste virtuální univerzitu třetího věku (VU3V)! Že ve vašem městě či vesnici nic takového není? Ani to není problém. Chopte se iniciativy sami!
V Česku je garantem této formy studia Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze a v současné době má v jednotlivých krajích 175 konzultačních středisek – podívejte se, kolik jich kde je: kraj Karlovarský 5, Praha 6, Zlínský 7, Liberecký 7, Ústecký 8, kraj Vysočina 10, Pardubický 10, Královéhradecký 10, Jihomoravský 11, Moravskoslezský 11, Olomoucký 17, Středočeský 20, Jihočeský kraj 23 středisek, Plzeňský 30.
Zřizovatelem konzultačního střediska můžou být místní úřady, MAS, školy, knihovny či informační střediska. Zvláště v menších obcích nebo městech drtivá většina představitelů takovou iniciativu uvítá, protože v každém rozpočtu je kolonka na takzvané volnočasové (fuj, to je ošklivé slovo!) aktivity seniorů, navíc VU3V obec či město příliš nestojí.
Ke studiu potřebujete vhodnou místnost, s počítačem či notebookem připojeným na internet a ozvučením, dataprojektor a promítací plátno (pokud není, stačí bíle vymalovaná rovná stěna).
Hlavně ovšem potřebujete pár aktivních seniorů s alespoň základní znalostí práce na počítači, i když ani to není podmínkou – v naší obci chodí ti bez počítače do knihovny, kde jim knihovnice (sama studentka VU3V) ráda poradí a pomůže.
Studium probíhá formou videopřednášek na různá témata, celý cyklus se jmenuje „Svět okolo nás“, semestry jsou letní a zimní a začínají v únoru a v říjnu. Semestr obsahuje 6 přednášek, nebo chcete-li kurzů, na jedno téma ve čtrnáctidenních intervalech, přičemž pilotní kurz Astronomie je povinný a nezapočítává se do šesti semestrů, potřebných k účasti na slavnostní promoci a udělení „Osvědčení o absolutoriu“.
V praxi to probíhá následovně: nejdříve je třeba prvotní impuls – v případě Loučimi vyšel od naší starostky. Pak je potřeba najít ochotného troubu, který se celé záležitosti ujme – to jsem já. Pořadí může být opačné – pokud máte chuť a pár lidí s chutí pustit se do toho, oslovíte výše zmíněnou instituci a věřím tomu, že vám rádi vyjdou vstříc.
Zřizovatel podepíše s Českou zemědělskou univerzitou smlouvu o spolupráci, kontaktní osoba, dříve pověřený lektor a podle nového reglementu tutor, uspořádá první schůzku, na níž se vyplní přihlášky. Pro astronomii je přihlášení možné nejpozději do 15. srpna nebo do 15. prosince. Na první schůzce si stanovíte termíny, nám se osvědčil jednou za 14 dní čtvrtek od 16 hodin. Ještě před první přednáškou je nutno připravit sylabus (je na webu univerzity), stručný heslovitý přehled přednášky. Ten je nutno vytisknout pro každého studenta předem tak, aby jej měl k dispozici na přednášku. Nám je tiskne obecní úřad za cenu 10,- Kč bez ohledu na počet stran.
Po zahájení si pustíme videopřednášku – proto virtuální studium. Následuje společné vyplnění testu na dané téma. Jeden test má 10 otázek, ty vyplňujeme společně, dokud nemáme plný počet bodů (většinou nám stačí 3 pokusy). Stejný test si potom každý – a to je podstata studia – vyplní zvlášť doma. Požaduje se 80% účast na přednáškách, testy jsou povinné. Po ukončení semestru je nutno udělat individuálně závěrečný test, který má otázek víc než deset a je to vlastně souhrn celého kurzu. Každý semestr je zpoplatněný přijatelnou částkou 300,- Kč.
Toť vše, vážení a milí.
Jo, a jaký že to má smysl? Něco se přiučíme, a vzhledem k tomu, že témata vybíráme tajným hlasováním, musím se chtě nechtě učit i to, co mě zase tak moc nezajímá. Jednou za 14 dní se musím zvednout a vyrazit na přednášku, i když se mi moc nechce. Odměnou mi je setkání se stejně „postiženými“. Po skončení oficiální části následuje volná diskuse neboli drbárna – proč ne? Na závěr semestru jedeme na výlet – univerzita pořádá ve spolupráci s konzultačními středisky ve větších městech závěrečný seminář, jehož se zúčastní všichni studenti a kde si tutoři převezmou pamětní listy. Samozřejmostí je kulturní program (pěvecké soubory a jiná vystoupení), prohlídky města či exkurze (v Kolovči jsme byli v místní kartáčovně, letos v květnu jedeme do Boru u Tachova a tam bude prohlídka zámku), občerstvení… Dopravujeme se auty, složíme se na benzin a většinou se někde stavíme v cukrárně. Pamětní listy si potom předáme na malém posezení se skleničkou vína a dobrotami, které pokaždé připravuje jiná „služba“.
Po absolvování šesti semestrů, což obnáší 3 roky, jsou promoce v sídle ČZU v Praze Suchdole, a to je opravdu paráda!
U nás v Loučimi jsme začali na podzim 2011, loni v květnu jsme měli promoce a od loňského podzimu pokračujeme dál. V obci se 120 obyvateli nás studuje 15, kolem administrace mám v počítači 265 souborů ve 32 složkách, ale není to zase nic tak složitého. Navíc administrátorky univerzity poradí, pomůžou… Za ty čtyři roky se dala dohromady parta seniorů, kteří by se jinak jen těžko sešli. Nejstarším dvěma je letos 72 roků, nejmladší 61.
Tak co, nahlodal jsem vás? Neváhejte a jděte do toho! Více informací najdete na:
https://e-senior.czu.cz/.
P.S.: Tento článek není napsaný na objednávku, ale z vlastní vůle – domnívám se totiž, že dobré věci je nutno pomoci.