Prosinec

Prosinec

27. 12. 2014

Za okny tiše snížek padá,

jako by napjal plátno Lada.

Mám jeho obrázky před očima.

Bývala na nich krásná bílá zima.

 

V lese je ticho jako na hřbitově,

že málem slyším tlouci srdce v sobě.

Když srnka kolem přeběhne,

polekáme se obě,

ale jen jedna odběhne.

 

Prosinec kráčí krajinou.

Starý rok s Novým až se zase setká,

pár nitek stříbrných čas do vlasů nám vetká

a o rok budem moudřejší.

Já, ty, on, ona, ono,

my, vy, i oni

nebudem letos, jací jsme byli loni.

Však zase budem nad věcí.

Takový už je úděl člověčí.

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.