Zejména v minulosti se v tento den chodilo koledovat a sedláci si dávali v kostelích světit osivo. Jak tento den mohl vypadat, předvede dnes folklorní soubor Barunka z České Skalice v Babiččině údolí.
Křestní jméno Štěpán má řecký původ, vzniklo z řeckého jména Stephanos s významem "věnec". Přeneseně se vykládá jako "ověnčený", "oslavený" nebo "korunovaný". V Česku nosí toto jméno přes 140.000 mužů. V posledních letech ho vybere pro svého potomka zhruba tisícovka rodičovských párů.
Štěpánské koledy připomínají říkanky či pranostiky. Většinou chodily koledovat děti, nebo také služebné, podobně jako o Štědrém dni nebo o svátku Tří králů.
Štěpán byl jedním z jáhnů ustanovený apoštoly k boží službě. Roku 33 byl podle tradice za rouhání ukamenován před hradbami Jeruzaléma, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Jeho kritici mu vyčítali, že se rouhal proti Bohu a zákonům Mojžíšovým.
Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, nýbrž 3. srpna. V prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.
Štěpán je patronem jáhnů, koní a kočí, pacholků u koní, kameníků a zedníků, krejčích, tkalců, tesařů, bednářů, pomocník proti bolestem hlavy, proti kamenům, píchání v boku a proti posedlosti. Je také přímluvcem za dobrou smrt. Svatý Štěpán se obvykle zpodobuje s atributy jáhenskými – dalmatikou, tonzurou, evangeliářem – a mučednickými, tedy palmovou ratolestí a především kameny jako znakem způsobu jeho umučení.
