Tahle země není jenom pro mladý
Z historie zemědělství
Z výstavy v NZM
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Venuše sloužily pravděpodobně jako ztělesnění Matky země, talismany či obětní dary bohům. Zemědělci se tak zřejmě přimlouvali za bohatou úrodu, která byla pro zachování rodu stejně důležitá jako plodnost žen.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Zemědělství hrálo důležitou roli v představách Egypťanů o posmrtném životě.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Od pravěku až do novověku se obilí sklízelo srpem. Od něj u nás získal jméno osmý kalendářní měsíc. Zpočátku používali zemědělci srpy s kamennými čepelkami, později je nahradily srpy bronzové a železné.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
První zemědělci obdělávali svá malá pole jen pomocí motyček a rycích holí. Teprve jejich nástupci v eneolitu (u nás 4000 – 2200 př. Kr.) začali používat oradlo.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
V letech 1100 – 750 došlo v důsledku velkých klimatických změn a nárůstu počtu populace k tzv. „velkému stěhování národů doby bronzové“. Ve vzájemných bojích používaly kmeny mj. dýku.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Patřilo patrně někomu z velmožů.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
V době železné se začalo přesouvat zemědělství do oblastí s hůře obdělávatelnými půdami. Zemědělci proto potřebovali kvalitnější nástroje, k nimž patřila i radlice nasazovaná na rádlo.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Zobrazuje zemřelého při zemědělských pracích.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Měla symbolizovat to, na co byl člověk během života zvyklý.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Před nástupem zemědělské revoluce tvořilo zrní jen nepatrnou část lidské potravy. Nejstarší nástroj na mletí obilí tvořily pouze dva kameny. Na spodní, větší, se nasypalo zrní a horním, menším, se třelo. Podle odhadu archeologů musela žena denně namlít 3,
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Byl nalezen v královském germánském hrobě. Pravděpodobně se v něm nikdy nevařilo; poukazuje na víru v posmrtnou hostinu, kterou Germáni převzali od Římanů.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
K pražení zrn nebo pečení placek používali Slované pražnici. Byl to větší keramický pekáč, v němž se rozdělal oheň a po dosažení dostatečné teploty a vymetení popela se do něj vložily suroviny.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Slované používali sekeru jako pracovní nástroj i jako zbraň.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Dřevěný prut s železnou škrabkou. Sloužila k čištění radlice pluhu a pohánění dobytka.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Chléb a víno, zemědělské produkty proměňované symbolicky v tělo a krev, stojí v centru křesťanské liturgie. Jejím přijetím se zařadily slovanské kmeny do civilizačního okruhu západní Evropy. Nejstarší symboly křesťanství – kříže – u nás pocházejí z Moravy
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Vzhledem k tomu, že jde o náročnou rostlinu, bylo ve středověku považováno za symbol dostatku. V moderní době ho vytlačila méně náročná, a proto levnější, rýže.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
V letech 1562 a 1563 ho vydal Jiří Melantrich v českém a německém překladu. Díky autorovu pobytu v Praze s ním přímo spolupracoval a knihu doplnil více než dvěma sty dřevorytin.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
V 17. a 18. století stavěla vrchnost sýpky jako velké sklady pro produkty svých velkostatků. Kvůli nebezpečí požárů byly stavěny bez otopných zařízení a co nejdále od ostatních budov. Poskytovaly velký prostor pro tvořivost stavitelů.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Výrazně zvýšil produktivitu vrcholně středověkého zemědělství. Jeho asymetrická radlice půdu nejen rozrývala, ale také zvedala, mísila a obracela. V českých zemích se rozšířil ve 13. – 14. století.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Německojazyčný časopis, vydávaný Vlastenecko-hospodářskou společností v Království českém, založenou v roce 1769 z podnětu Marie Terezie.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Rodák z Bíliny působil jako správce schwarzenberských velkostatků, vedl zemědělskou školu, vynalezl desítky zemědělských strojů, zkoušel a propagoval pěstování nových plodin, na svých pozemcích stavěl lihovary, cukrovary a pivovary.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Ruchadlo F. Horského. Umožňovalo lepší využití síly potahu a regulaci orby i zahrabávání osení (z německého harken – hrabat, zahrabávat).
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
Lidé začali používat k mlácení obilí cepy ve 13. století. Během husitských válek a selských bouří rolníci své cepy opatřovali kovovými výztužemi a hřeby a používali jako zbraně.
Vytvořeno 19.11.2018, poslední úprava 19.11.2018
