cesta jižní Francií
Moje cesta jižní Francií Kdo chápe vyprávění p.Horníčka a zatouží se podívat do Provence, rád se podívá i na mé fotografie. Ať už je to most, který nedošel na druhý břeh, nebo silné zdi papežského paláce v Avignonu, či snad pouliční harmonikář, hrající známé francouzské šansony. A co živé sochy metařů před Avignonským palácem? Také jste mysleli, že nejsou živé? A co teprve lízátkárna ve vesničce Beaux de Provence, to by děti koukaly! Obchůdky mají malinkatý vchod a každý kousíček místa je využit k vystavení prodávaných suvenýrů… a květiny jsou všude, i na vrátkách, jimž kulisu tvoří polorozbořené středověké zdi. A luxusní butik nemusí být jen v honosných domech, ale i ve dvorečku stařičkého domu. V Cannes nemůžete minout chodník slávy s otisky rukou celebrit šoubyznysu. Ve vesničce Gordes je domovem fajáns a tak tam mají ateliéry umělci tohoto řemesla. Typické jsou pro tuto oblast kašny (a všudypřítomné květiny). Fajáns je ztvárněna jako cikáda i jako talíř… Řeka Verdon se zařezává hluboko do podloží a tvoří jezero s tyrkysovou vodou. Hlava holčičky na rozpáleném parapetu připomíná andělíčka… A pro Provence charakteristická levandule se táhne do daleka. V Monacu je chrám, kde se monacký kníže ženil a zajímavý je i jeho interiér. A v oceánografickém muzeu je zajímavě znázorněno, co a v jaké míře zapříčiňuje smrt lidí.