Tahle země není jenom pro mladý
Starší ženy zanedbávají preventivní vyšetření u gynekologa, hrozí jim rozvoj rakoviny děložního čípku
Praha 21. června 2021 (PROTEXT) - Rakovina děložního čípku má mezi onkologickými onemocněními ojedinělé postavení – dnešní medicína disponuje prostředky, jak jí lze s vysokou pravděpodobností předejít. Přesto na ni v průměru umírá každý den více než jedna Češka. Přitom již řadu let před propuknutím nádorového onemocnění lze u žen identifikovat lidský papilomavirus (zkráceně HPV), který je jeho původcem. Smrtnost (mortalita) se rapidně zvyšuje zejména po 60. roce života.
Úmrtnost na rakovinu děložního hrdla stoupá spolu s věkem
U starších žen se úmrtnost na rakovinu děložního hrdla zvyšuje. "Incidence (počet nově nemocných za daný časový úsek, pozn. red.) a mortalita (smrtnost, pozn. red.) karcinomu děložního hrdla sice dlouhodobě klesá, v poslední dekádě sledujeme pokles incidence, resp. mortality, karcinomu děložního hrdla o 29 %, resp. 15 %. Dopad preventivního programu na incidenci je nicméně omezený u starších žen. Úmrtnost je bohužel stále vyšší, než činí průměr EU28,“ upozorňuje MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Podle dat Národního onkologického registru ČR, který je provozován ÚZIS ČR, mezi lety 2008 až 2018 osciloval u žen starších 45 let počet nově diagnostikovaných případů okolo 1000 ročně. Počet úmrtí se pohyboval ročně mezi třemi až čtyřmi sty.
U mladých žen je úmrtí na rakovinu děložního hrdla poměrně vzácné, s přibývajícími roky však mortalita narůstá. "Vrchol nastává mezi 65. a 69. rokem života. Za pětileté období v letech 2014–2018 počet případů mortality v této věkové kategorii činil 278 žen*,“ uvádí RNDr. Denisa Krejčí z ÚZIS ČR, která vede tým analyzující data z Národního onkologického registru ČR. V uvedeném časovém období zemřelo na rakovinu děložního hrdla celkem 1919 žen, z toho 1066 bylo starších 65 let.
Odborníci tento fakt dávají do souvislosti s tím, že si starší ženy nesou dlouhodobě přetrvávající, bezpříznakovou infekci HPV z doby aktivního sexuálního života, ale zároveň přestávají pravidelně docházet na preventivní prohlídky ke gynekologovi. "Často je to proto, že u nich odezní přechodové potíže. Také mnohdy nemají sexuálního partnera. Víme, že ženy se dožívají vyššího věku než muži, jsou tedy častěji vdovy, anebo intimní život doma už nefunguje. Mají tudíž pocit, že tím pádem není důvod navštěvovat gynekologa,“ vysvětluje MUDr. Aleš Skřivánek, Ph.D., vedoucí lékař olomouckého gynekologického centra G-centrum. Tento předpoklad je ovšem nebezpečným mýtem: latentní (spící) infekce HPV se totiž může projevit až po mnoha letech v šesté dekádě života. S rostoucím věkem se bohužel zvyšuje počet pokročilých případů onemocnění, které se již nedají řešit jako předrakovinová stadia pouhou konizací, tedy malým zákrokem, při němž je odstraněna pouze postižená část děložního čípku. Nebezpečí proto tkví v tom, že onemocnění v tomto věku nebývá odhaleno zavčasu. „Tyto ženy chodí bohužel často pozdě, kdy již krvácejí a onemocnění je v pokročilém stádiu,“ potvrzuje Skřivánek.
Na pravidelné prohlídky chodí jen třetina žen starších 50 let
"Smutnou realitou České republiky je, že bohužel značná část ženské populace gynekologické preventivní prohlídky nenavštěvuje, zejména se to potom týká populace žen starších 50 let, kde frekvence návštěvnosti klesá až na 30 %,“ deklaruje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze. V tuzemsku má přitom každá žena od 15 let výše nárok jednou ročně na preventivní prohlídku u gynekologa hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Tento benefit, který dokáže zabránit rozvoji závažných onemocnění, ovšem není plně využíván. "Screeningový program karcinomu děložního čípku v ČR dlouhodobě dosahuje jednoletého pokrytí populace žen ve věku 25–59 let přibližně 56 %, pokrytí populace ve dvouletém intervalu dosahuje 74 %, nicméně u starších žen klesá,“ uvádí MUDr. Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti a vedoucí lékař Centra ambulantní gynekologie v Brně. Fakt, že se žena vyhýbá gynekologickému vyšetření, může souviset také s psychikou, zejména ve vyšším věku. "Tato souvislost je určitě možná. Pro ženy bývají fyzické projevy stárnutí často významným stresorem, což můžeme chápat jako daň za soudobou představu života jako času „věčného mládí“. Důležité je uvědomit si význam prevence pro délku a kvalitu našeho života. Zbavit se ostychu před lékařem, přistupovat k nepříjemným vyšetřením více technicky, neosobně. Netýká se to jistě jen gynekologie, ale též urologie u mužů, proktologie, endoskopických vyšetření nebo psychiatrie či sexuologie,“ dodává psychologický poradce Mgr. Petr Šusta, Ph.D.
HPV DNA test dokáže zavčasu odhalit riziko
Vysoce rizikové typy lidských papilomavirů, označované zkratkou HPV, jsou příčinou prakticky všech případů rakoviny děložního čípku. Vysoce rizikových typů HPV bylo s jistotou identifikováno celkem čtrnáct. HPV jsou pohlavně přenosné a ve svém životě se s nimi setká až 80 % populace, ale obvykle si s nimi poradí imunitní systém. Problém nastává ve chvíli, kdy HPV v organismu dlouhodobě přetrvává. To může trvat i desítky let, aniž by se jeho přítomnost jakkoliv projevovala. U části žen se pak tato „spící“ infekce může aktivovat a projevit abnormálními nálezy zjištěnými při preventivních prohlídkách a vést postupně přes předrakovinné stavy až k rakovině děložního čípku.
„První věkový vrchol, kdy diagnostikujeme nádor hrdla děložního, je zhruba okolo 38 let. Souvisí se sexuální aktivitou a infekcí HPV získanou v časné dospělosti.V tomto věku častěji přicházíme na časná stádia. Optimálně když ženy chodí na prevence, zjišťujeme prekancerózy, tedy přednádorové stavy, které jsou jednoduše léčitelné konizací, což je malý zákrok v rámci jednodenní chirurgie,“ vysvětluje MUDr. Aleš Skřivánek. Nejvyšší počet konizací cervixu byl v roce 2019 v České republice proveden u žen ve věku 30–34 let.
Současná medicína disponuje několika zbraněmi v boji s rakovinou děložního hrdla. Patří mezi ně vakcinace proti nejčastějším typům HPV a cytologický stěr z děložního čípku, jenž je součástí každoroční preventivní gynekologické prohlídky. Vysoce citlivou metodou je pak HPV DNA test, který dokáže u žen odhalit přítomnost infekce rizikovými typy lidských papilomavirů. HPV DNA test je od ledna 2021 hrazen z veřejného zdravotního pojištění pro všechny ženy ve věku 35 let (+364 dní) a 45 let (+364 dní), i když mají cytologii v pořádku. „Důvod, proč je HPV DNA test součástí screeningu, tedy pravidelných preventivních kontrol, spočívá především v mimořádném zvýšení citlivosti takové kontroly,“ vysvětluje profesor Sláma a dodává, že dva věkové body, ve kterých je HPV DNA test prováděn, mají svou logiku. Do 30 let je totiž většina HPV infekcí přechodných, po této věkové hranici se ovšem již objevují infekce přetrvávající neboli persistentní, které v sobě nesou riziko pro vznik rakoviny děložního čípku. Toto riziko lze díky HPV DNA testu odhalit několik let předtím, než k závažným změnám dojde. „Zajímavá je druhá věková hranice, kdy standardně odebíráme HPV DNA test, tedy 45 let. Ta vychází ze sexuálního a sociálního chování evropských žen. Mnoho žen má mezi 30. a 40. rokem života nového partnera, a tak jsou vystaveny riziku nové nákazy. Ve 45 letech je díky tomu možné identifikovat přetrvávající infekce získané často o dekádu dříve. Navíc stále ještě podstatná část žen v této věkové kategorii navštíví svého gynekologa při preventivní kontrole a mohou získat velmi přesnou informaci o riziku rozvoje rakoviny děložního čípku v budoucích letech,“ objasňuje Sláma. Lze tak identifikovat druhou skupinu žen, které mají přetrvávající infekci a které mohou mít rakovinu děložního čípku ve věku nad 50 let.
Negativní test přinese klid na mnoho let dopředu
Hlavní předností HPV DNA testu je jeho negativní prediktivní hodnota. Je-li žena HPV negativní, taková informace jí dává téměř jistotu, že v následujících třech, ale pravděpodobně více letech, je riziko rozvoje rakoviny děložního čípku velmi nízké. Kombinace negativní cytologie a negativního HPV DNA testu je pak nejvyšší garancí, že je riziko rozvoje rakoviny děložního čípku mizivé, a to na několik let dopředu. Pokud navíc žije sama nebo v harmonickém vztahu, může být při negativním výsledku klidná, protože jí rakovina děložního čípku nehrozí teoreticky až do konce života. Z tohoto důvodu je výhodné absolvovat HPV DNA test i v případě, že žena nespadá do věkových kategorií, ve kterých je testování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. „Fakt, že v současné době provádíme HPV DNA test v populaci u žen 35letých a 45letých, je určitým kompromisem, který má nabídnout maximu populace co největší benefit, ne však absolutní. A tak je velmi vhodné, aby všechny ženy nad 30 let absolvovaly HPV DNA test jako samostatně hrazenou službu a aby tímto testem doplnily standardní gynekologické vyšetření ideálně jednou za 3 až 5 let. Navíc se nejedná o příliš vysokou investici. Úhrada toho testu se pohybuje okolo 1000 korun,“ doporučuje MUDr. Sláma. Právě ženám nad 45 let, které nejsou v absolvování preventivních prohlídek příliš důsledné, přináší HPV DNA test velkou výhodu: v případě pozitivního výsledku mohou včas předejít závažnému onemocnění, které statisticky kulminuje po 65. roce. Pokud jim vyjde výsledek testu negativní a žijí samy nebo v harmonickém partnerském vztahu, získají zase klid, že jsou takřka v nulovém riziku a rozvoj této závažné nemoci u nich nehrozí, teoreticky až do konce života.
Dcery přivádějí k lékaři své maminky
Základním předpokladem pro minimalizaci rizik rakoviny děložního čípku zůstávají pravidelné každoroční prohlídky u gynekologa, a to i v pokročilém věku – zvláště pokud byla díky testování u ženy odhalena HPV pozitivita a pacientka tak patří do rizikové skupiny. Díky osvětě se naštěstí lékaři setkávají i se situacemi, kdy dcery přivádějí do gynekologické ordinace své maminky. "Ano, stává se, že i čtyřicátnice nebo padesátnice přivádějí své starší maminky, které dvacet let nikde nebyly a stydí se přijít. Často právě proto, že zanedbávaly péči o své zdraví,“ sdílí gynekolog Skřivánek poznatky ze své praxe. Odborníci se jednohlasně shodují: Ženy, které dlouhodobě nechodí na prohlídky, dělají zásadní chybu. Díky pravidelné péči a využití metod prevence, včetně testu HPV DNA, si mohou zachránit život. Proto by neměly s návštěvou otálet. Navíc preventivní prohlídka dokáže odhalit i mnohá jiná onemocnění, než je rakovina děložního čípku. "Při prohlídce je žena vyšetřena komplexně, vyhledáváme i ostatní onkologická i neonkologická onemocnění, ve vyšším věku řešíme urogynekologické problémy, tedy močovou inkontinenci a sestup pánevních orgánů, často odesíláme ženy na mamografická vyšetření, jsme součástí screeningu kolorektálního karcinomu, osteoporózy a dalších. Ve své praxi jsem s kolegy a kolegyněmi přišel na celou řadu dalších negynekologických onemocnění prostě proto, že často ženskou část populace vídáme v našich ordinacích ze všech lékařských profesí nejčastěji. Jsme takovými ´průvodci žen od 15 let až do konce života‘,“ dodává MUDr. Skřivánek.
Kontakt: vladka.svobodova@guideline.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
