Má představa
byla trochu jiná

Boty, pás i vestu z kůže,
klobouk mírně do čela,
tak mi představili muže,
jakého jsem nechtěla.

Řekli mi že chová koně
kdesi v dáli na ranči,
že své srdce má jen pro ně,
nepije a netančí.

Má představa byla jiná,
chtěla jsem spíš manekýna,
v lakýrkách v košili s fiží,
k té podobě víc se blížím.

Jeho šarm i srdce ryzí
brzy jsem však poznala,
najednou mi nebyl cizí,
představ jsem se vzdávala.

Teď s ním sdílím stůl i lože,
z komína nám stoupá dým,
šťastná jsem, ach můj ty bože,
jeho ranč je rančem mým.