FEJETON: Blešák - sanatorium duše i těla
Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: Blešák - sanatorium duše i těla

22. 5. 2022

Držím v rukou struhadlo a je mi smutno. Takové to čtyřstěnné s držátkem nahoře, se čtyřmi možnostmi strouhání všeho možnýho. Právě jsem je vylovil ze změti jiných věcí na igelitový plachtě na bleším trhu. Dumám, proč bylo lidmi odhozeno, když je evidentně stále strouháníschopno.

Že by původní majitel zatoužil po mladším modelu vytuněném plastovými doplňky a tomuhle starýmu brachovi dal padáka? Nebo že by si pod vlivem televizní reklamy koupil nějaký zázračný motorový krouho-strouho-krájostroj? Taky mohl být oloupen zločineckým gangem specializovaným na kuchyňské potřeby. Pravdu už nezjistím, ale toho plechovýho veterána v mých rukou je mi hodně líto. Připadá mi jako šedesátník u dveří pracovního úřadu – ví, že furt svou práci umí, ale že už to nikoho nezajímá.

Mám bleší trhy ve veliké oblibě. Chodím si tam prožívat emoce. Hlavně nostalgii po starejch časech a melancholický vzpomínání na mládí. Je bezvadný setkat se znovu třeba se zeleným popelníkem s ledním medvědem, jakej jsme měli doma v obýváku, a táta do něj típal svý Startky bez filtru. Anebo se žehličkou, s jakou mi mamina přes mokrej hadr vyráběla na kalhotách do tanečních perfektně ostrý puky. Dojmu se nad hliníkovou krabicí na jídlo, do krerý nám, když jsme s tátou šli na ryby, máma vždycky vyskládala půlkrajíčky chleba s máslem a vajíčka natvrdo (samozřejmě neopomněla přidat slánku ze skleničky od léků). Nedávno jsem na blešáku ve Vysočanech dokonce viděl přesně takový kolo Eska, na jakým u nás ve vsi jezdil pošťák pan Cipera. Vždycky když nám něco přivezl, nalila mu máma panáka svýho proslulýho vaječnýho koňaku, a protože ho podobně vítali i v jiných staveních, pan Cipera se postupně služebně propracoval až do pozice největšího opilce široko daleko. Souběžně se vzpomínkami ale ve mně vyvstává otázka, co se asi se všemi těmito krásnými věcmi stalo? Skončit v beznaději blešákovýho igelitu si za svou věrnost určitě nezasloužily. Myslím, že by mělo existovat něco jako Nebe spočinutí obyčejných věcí (NSOV), kam by se předměty a pomůcky odebraly, když už je nikdo nechce a nepotřebuje. Byla by tam chráněná dílna, kdy by stará struhadla pomalu strouhala, popelníky byly občas naplněny vajgly, pošťácká kola sem tam cítila zadek v sedle a tak podobně.

Blešáky jsou nesporně užitečné i při pátrání po konkrétním zboží. Já například jsem tam konečně sehnal polévkovou lžíci normálních rozměrů – nesnáším totiž současnej trend malé ložné plochy, kdy ke každé polívce spolykáte ještě spoustu litrů zbytečnýho vzduchu. Nebo jsem tam vyřešil narozeninovej dárek pro kamaráda Oldu, kterej měl za bolševika spoustu problémů s esenbáky neboli příslušníky Sboru národní bezpečnosti – koupil jsem mu elegantní sako od uniformy podpraporčíka této slavné instituce. Byl nadšenej. Našel jsem tam i skvělej dřevěnej penál, do kterýho si doma ukládám drobné mince na mariáš, a taky membránu ke starý pákový karmě, kterou sice už dávno nemám, ale zakoupil jsem ten kousek gumy za dvě kačky z piety, protože v osmdesátých letech se prakticky vůbec nedal sehnat. Prostě a stručně, na bleším trhu si spokojeně pochrochtává i ryzí materialista.

Chodím na blešáky i z osobních terapeutických důvodů. Jsem totiž člověk docela hádavej, jak decentně říká kamarád Karel „poněkud vznětlivý magor“. Na rozdíl od kamenných obchodů je tady pohodička, můžete bez zábran s prodavačem divoce diskutovat, že za takovej krám chtít tolik peněz je pěkná zlodějna, že se asi praštil do palice, když mi tvrdí, jaká je to vzácnost atd. Ten pupkatej, potetovanej a neoholenej provozovatel igelitový plachty je na takovouto obchodní diskusi zvyklej, nijak zvlášť se nenaštve a já si báječně vypustím nahromaděnou páru. Naleštěná slečna za pultem v obchoďáku by sebou asi v mdlobách sekla a já bych odcházel niterně rozerván, že jsem jí nesdělil celý svůj názor.

Takže, lidé zlatí, navštěvujte bleší trhy! Je to rajská zahrádka pro pro básníky i drsňáky, pro idealisty i materialisty, pro slušňáky i podvodníky, prostě pro každýho člověka jedinýho! Kdo nezkusil, ať nevěří!

 

 

 

 

Fejetony Tomáše Poláka
Hodnocení:
(5.1 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Divišová
Moc pěkný článek. Na blešák do Vysočan chodím občas s kamarádkou. Ale nenakupuju,jen se tak kochám. Lpím totiž na svých věcech ,i po prarodičích, kterých mám na rozdávání . Nemůžu ještě přinést další, i když zrovna porcelán a sklo miluju.
Rostislav Mraček
Zase jste mne pobavil!
Dušan Brabec
Mimochodem kromě blešáků jsou nyní zajímavé akce se swapy rostlin a rostlinek. Jeden takový bude 26.5. od 10 do 18 h na adrese Školská 7, Praha 1. Pořádá ho Zahrada na niti (viz www.zahradananiti.cz) a na tomto serveru lze nalézt i opravdu zajímavé čtení, např. historii rostliny Pilea (také zvaná palačinková rostlina nebo Chinese money plant) - viz https://zahradananiti.blogspot.com/2015/09/cinska-hadanka-vyresena.html. I sbírání a výměny rostlinek jsou zajímavé, již jsem jich hodně předal dalším zájemcům.
Dušan Brabec
Již od teenagerovkých let mne podobné akce lákaly. Za socialismu jsem chodil na burzy odznaků na Václavské náměstí, k Novákům do Vodičkovy ulice, kde na kulečníkových stolech vyby vystavovány nabídky nejrůznějšího filatelistického materiálu apod. Byla tam vždy kouzelná atmosféra a zajímaví lidé. Sběratelského ducha jsem si udržel až do stáří a nyní, zejména po ovdovění, mám problém, co s tím vším. Včetně krásných věcí po manželce, např. sday broušeného skla, různých starších (někdy i starožitných) věcí apod. Mladí to nechtějí, mají své rodiny a vyznávají minimalismus. Holt doba se zásadně změnila. A člověk je z toho někdy posmutnělý. Současné blešáky mají do kouzla atmosféry opravdu hodně daleko. Bohužel. Ale jinak tleskám, fejeton je to krásný.
Blanka Lazarová
Nějak se s těmi blešáky míjím, ale ráda bych se po nich prošla. Asi bych nic nekoupila, ale bavilo by mě to. Jinak jsem stará konzerva, co funguje a mám to ráda, tak pryč nedám a mnohé staré funguje lépe a déle než supermoderní. Tomáši - pěkný vzpomínkový článek.
Elena Valeriánová
Krásný fejeton, citlivě a poeticky napsáno. Mám bleší trhy ráda, ale k mé lítosti v našem okolí žádné nebývají. Ale spíše jsem divák než nákupčí. Taky nemám ráda věci po někom, proto nechodím ani do second handu.
Jana Šenbergerová
Přesně takové struhadlo mám doma nejméně 50 let a kdykoliv ho vezmu do ruky, jsem smutná, protože držadlo už má namále a je jen otázkou krátkého času, kdy se zcela ulomí. Protože se o ně dobře starám, vypadá jako zánovní, jen únava často namáhaného materiálu dělá své. Na blešáky nechodím nejen proto, že v okolí nebývají, ale hlavně proto, že bych odtamtud určitě nosila domů, místo abych se různých věcí zbavovala. Toho, co by se mi mohlo hodit, by tam určitě bylo dost. Mám ke svým věcem podobný vztah jako k lidem. Nezbavuji se jich jenom proto, že se okoukaly, nebo jsou k mání modernější či atraktivnější. Za každou věcí vidím člověka, který ji zhotovil nebo toho, kdo mi ji dal.
Jana Vargová
Zase pěkné čtení na neděli. Spojené s přemýšlením, proč se nehodlám vzdát té či oné věci. Protože se mi líbí, nebo mi něco připomíná. I když už neslouží svému účelu. A vyhodit?! - Ani náhodou.
Naděžda Špásová
Já jsem střádatel, nerada se něčeho vzdávám, takže čtyřstranné struhadlo dodnes používám a 40 let staré kastroly taky. Na blešáky nechodím, asi by mě to moc nebavilo. Vadilo by mi, že ty věci používal už někdo přede mnou. :-)
Libuše Křapová
Věrko L., také to tak dělám :-) Zbavila jsem se tak hodně mně nepotřebných věcí. Poslední roky ale nejvíce přebytečné sadby rajčat a kytek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.