Pochod jednonohého ukončila nehoda. Srazilo ho auto
Bývalý bezdomovec David Minařík (35), který se musí životem protloukat pouze s jednou nohou, se tento týden vydal pěšky na cestu dlouhou 350 kilometrů, aby na ní vybral peníze pro onkologicky nemocné děti. Svůj pochod však musel v sobotu neplánovaně přerušit, srazilo ho totiž auto. Novinkám to potvrdil umělec, který vystupuje pod přezdívkou Fotograf bez talentu a který je organizátorem celé akce.
Dnes 16:19 Na cestu se Minařík vydal ve středu v poledne z Prahy, cílem byla slovenská Ilava. V sobotu okolo 11:45 však došlo k nehodě. „David byl zrovna na cestě z Letovic do Kladrub, když ho srazilo auto, které předjíždělo traktor,” uvedl pro Novinky.cz Fotograf bez talentu.„Auto narazilo do jeho ruky a berlí. Řidič nezastavil, v tuto chvíli však není jasné, zda si nehody vůbec všimnul,“ konstatoval umělec s tím, že muž zavolal na pomoc právě jeho: „Sténal, nemohl chodit a brečel. Tak jsme jej neprodleně odvezli do nemocnice v Boskovicích.“Zároveň vyloučil, že by muž během pochodu podcenil svou bezpečnost. „Šel po levé straně vozovky a měl na sobě reflexní prvky. Policie potvrdila, že se nedopustil žádné chyby,“ konstatoval organizátor akce.
Skončil v nemocnici Minařík je nyní v péči lékařů. „Má ránu na hlavě, nechali si ho na pozorování. Je na kapačce,“ uvedl na dotaz Novinek Fotograf bez talentu.V tuto chvíli tak není jasné, kdy a zda vůbec bude moci pokračovat v pochodu dál. Podle umělce je to však spíše otázkou času: „David chce pokračovat za každou cenu.
Potkávám je na silnici. Sebevědomí, draví, bezohlední. Nemusí sedět ani ve vytuněném BMW, nemusí to být ani nevybouření mladíci, stačí jim jen vědomí vlastní důležitosti a nedotknutelnosti.
Předjedou vás, když jedete ve špičce v koloně vozů a z bezpečnostních důvodů si necháte větší rozestup od vozu před vámi. Že riskují srážku ? Váš problém, máte přeci brzdy ! Vjedou vám do cesty z vedlejší silnice, protože oni při své důležitosti přeci nemohou tu minutu , než přejedete, čekat. Předjíždějí vás na dvojité čáře před horizontem, kde nemohou vidět, zda nejede něco v protisměru, a riskují život nejen svůj, ale i ten váš. Vynoří se před vámi v protisměru, když se rozhodnou předjet náklaďák před sebou, a teprve na poslední chvíli stočí volant správným směrem. On to zvládl a vy se starejte. Leknete se a skončíte v příkopě? Váš problém. Nelezte na silnici, když máte strach!
Kdo jim dal právo, stát se vládci vašeho života? Kdo dopustil, že se cítí být tak nedotknutelní ?
Včera jsem se vracela z kanceláře, když najednou na stezce vyhrazené chodcům, kde chodí na procházku maminky s malými dětmi, kde venčí pejskaři své miláčky, se přehnalo auto řízené dvěma mladíky. Ta lhostejnost, to, že ani nezpomalili, aby zajistili bezpečnost chodců, mě velmi pobouřilo. Mám dobrou paměť na čísla, číslo vozu jsem si okamžitě zapamatovala a celou cestu domů jsem bojovala s nutkáním nahlásit to číslo policii a svojí nechutí k udavačství. Nikam jsem nevolala.
A tak zatímco městská policie bude nadále vylepšovat rozpočty obcí nachytáváním řidičů, kteří na chvíli přestali sledovat tachometr, na silnicích vás budou dále ohrožovat borci jezdící na červenou, budou vás vytrubovat, když se zastavíte na blikající červené světlo před železničním přejezdem, či na stopce, protože dle jejich názoru se to dalo ještě projet. Budou na vás divoce blikat dálkovými světly na dálnici, když v rychlosti 130 km v hodině předjíždíte v rychlém pruhu pomalejší vůz. Přeci musíte pochopit, že když oni jedou rychlostí 150, vy tam tím pádem nemůžete překážet I když rychle předjedete a poslušně uhnete, stejně, když vás míjí, dají vám zdviženým prsteníkem najevo, že jste jednička.
A bude to tak v souladu s naším právním řádem, protože slušnost je vnímána spíše jako slabost, bezohlednost a drzost není pokutovatelná. A že je občas někdo zraněn, nebo i hůře? To je v pořádku, slabší přece musí uvolnit prostor těm silnějším , to je zákon přírody! Ať si to policie vyšetří a viníka potrestá. Je to přece v její kompetenci. Ale nějaké opatření bychom přeci jenom měli učinit.
Už to mám. Co takhle umístit na všechna veřejná prostranství a silnice cedule s nápisem: Slabší, uvolněte místa silnějším. A mohly by i světélkovat. Jen ať to každý vidí! Jen ať si každý uvědomí, kde je jeho místo.
Davidu Minaříkovi přeji brzké uzdravení a doufám, že pokud se mu podaří cestu dokončit, bude se už setkávat jenom s těmi, kteří ještě nezapomněli být lidmi.
