Kolotoč

Já jsem jela na lochnesce v devátem měsíci s tříletým synem na klíně. Tu hrůzu v očích kterou jsem měla při každém drncnutí.Dítě jsem na klíně, který jsem vlastně neměla, nemohla udržet ,padal mi dolů. Můj chlapeček se málem na té lochnesce narodil.Bylo mi 22 let, ale to mě asi moc neomlouvá.

Čas letních lásek, krásné vzpomínání...***

Kolotočáři (bylo zvykem říkat komedianti) k nám do Lomnice jezdili pravidelně a jeden kluk k nám vždy přišel na pár dní do třídy. To byla senzace. Točila jsem se pak odpoledne na kolotoči, kde byli vedle sebe dva koně. On roztáčel kolotoč a pak přiskočil na toho koně vedle mě. Holky to šly bonznout mé starší sestře, že se vozím s komediantem. :-)) Ta báseň mi lehkou nostalgickou tesknotou připomněla Romanci pro křídlovku.

Co já strávila času a utratila peněz na kolotoči! Jízda za korunu...Velký řetízkový kolotoč, to bylo moje. Jednou jsem to zkusila se svými malými dětmi, a celou jízdu jsem protrpěla a těšila se, kdy už to skončí. Jo, časy se mění a my s nimi. Ale jednou jsem ze zoufalství sedla s příšerně bolavou páteří do sedačky centrifugy. Měla jsem pocit, že mi vypadnou zuby, ale když jsem vystoupila, záda nebolela. Odstředivou silou se obratle dostaly na svá místa. Před týdnem byly kolotoče v Horách. Skoro nikdo tam nebyl. Inu, časy se změnily. Hezká vzpomínka na mládí.