Děkuji za zajímavý článek pojednávající o osobnosti našich dějin, kterou jsem dosud neznala.

Už se omlouvat nebudu. Zase jsem se sebehodnotila a vůbec nevím, kdy a jak....

:-D Dík za prohřívající duševní balzám a rohlík nahoru hned po ránu :-) "Ošlehán vlastními větry ..." a jiné perly ... :-D

V Klášterci nad Ohří jsem nikdy nebyla. Podle vašeho článku i fotek určitě stojí za vidění. Ten zámek je jak Červená Lhota v Jižních Čechách. Díky za tip před nadcházející turistickou sezónou.

Hezky napsané vzpomínky z dětsví. Při popisu ještěrky spadlé z nebe se mi vybavila jedna konkrétní scénka z života méh,o a přepadl mne záchvat smíchu. Dala jste mi inspiraci, já tu svou vzpomínku také zveřejním :-) Jen co se přinutím ji napsat. A doufám, že se také zasmějete, jako já teď :-)

Elen, krásně zdokumentované putování po poutních místech...díky!

Pane Berko, mluvíte mi z duše. Souhlasím s Vámi. Nevím, proč je mezi lidmi tolik nenávisti. Je mi z toho smutno. My máme sousedy Ukrajince, ale téměř se nepotkavame, oni jsou celé dny v práci, ani o nich nevíme.

Začíná to výchovou. Dnes rodiče málo dětem čtou. Jako učitel něco o tom vím.

Ano, ty největší překážky v životě nosíme sami v sobě, vím, o čem píšete Vy i já. Už v 8. století př. n. l. byl v Delfách nápis nad slavnou a tehdy postupně stále slavnější věštírnou: "Poznej sám sebe" - někdy práce na celý život ... "Zaznamenejte si okamžiky, kdy k sobě cítíte největší lásku - co máte na sobě, s kým jste, co děláte. Bude to váš návod, ke kterému se budete vracet, až nebudete vědět, jak milovat sama sebe." Warsan Shire, britská spisovatelka somálského původu.

Moc dobře si pamatuji, jak mi jako -náctileté připadali "staří", lépe řečeno usedlí, všichni nad 25, v té době už obvykle mající dvě děti. Dnešní čtyřicátnice vypadají moc dobře a často se teprve usazují ;-) Když mi někdo lichotí a ubírá roky, vzpomenu si na jednu 80 letou klientku, které jsem také /právem/ lichotila, že si může klidně ubrat 10 let, jak vypadá dobře, a ta mi trochu smutně odvětila: "Osmdesát nebo sedmdesát, to už je jedno." Smířit se s věkem a s tím, že každý rok života má co nabídnout, ale i co zamítnout, je jeden za základních pilířů duševní pohody /ta mi stále kolísá nahoru a dolů vlastně celý život.

Milá Jitko, jak já rozumím. V koupelně jsem dlouho měla župan manžela, voněl jeho sprchovým gelem. Včera jsme měli 51. výročí svatby. Naučila jsem se děkovat za vše, co jsme spolu prožili. Ne každému byl takový dar dán.

Jaromíre, děkuji za reklamní přehled. Vidím, o co přicházím, když reklamy přepínám. Od teď to už asi dělat nebudu. Teď mě napadá, nedostal jste za to zaplaceno, jako za reklamu? ☼

Paní Zajícová se mýlí má přece v náruči tu virozu.

Hrozná figurka. Dnes by ve školství dlouho nebyl.

Moc zajímavé a skvěle napsané. Děkuji!

Tleskám vašemu veršování. Díky. :-)

Moc hezké, děkuji.

Mým rodičům jsem dala internet od https://www.jaronet.cz/novinky?news=moderni-bezdratovy-internet-60GHz, protože už mě nebavilo poslouchat, jak se jim všechno načítá věčnost. Teď si můžou v klidu prohlížet novinky, sledovat videa a volat přes internet bez sekání. A hlavně – už mi nevolají každou chvíli, že jim „nejde WiFi“. Fakt se jim to osvědčilo, a já mám klid. Jak jste na tom s internetem vy?

Stále je možné vyvíjet nějakou aktivitu, přiměřenou svým zájmům a svému zdravotnímu stavu. A také opřít se o případné přátele a svou rodinu. A spoléhat se přitom sám na sebe.

Aleno, díky. To je zajímavý článek. Na výstavu se podívám.