Mlhy nad lukami
a dopadající
stín
lesa.
Věčný zápas
stínů
a světla.
Marný boj a
běh času.
Východ slunce.
A minuta, kdy
stín slétá
mezi keře,
jalovce a rokytí.
Padá na tvář
do trávy.
Jde schýlen,
blíží se k lesu,
utíká, aby
usedl
pod oponou
stromů,
dýchal nocí
a závistivě
hleděl
na bělající
se pole.