Mých patnáct podzimů

Paní Antlová, Vaše houževnatost, Vaše silná vůle, Vaše víra, že to dokážete, je obdivuhodná. Zvítězila jste a nemoc si na Vás jen tak netroufne. Ať žije česnek a stále upevňuje Vaše zdraví!!!

Růženko, tomu říkám statečný život jedné odvážné ženy, Váš bude ještě dlouhý, plný lásky a pohody!

Přesto, že už jsem bůhví kolikátá se svým přáním, připojuji se - přeju hodně krásných let a hodně radosti a lásky. *********

Růženko, v těch dalších, dalších a dalších létech ať Tě optimismus neopouští!

Moc vám všem děkuji za hřejivá slova .

Růženko,celou dobu,co tě znám, tvrdím,že jsi nejen skvělá ženská,ale i skvělá bojovnice!!!!Kéž ti toto vše vydrží ještě spoustu let!!!!

Váš příběh je hezky napsaný a s dobrým koncem. Přeji hodně dalších podzimů, hodně zdravi.

Vím to, Růženko, již vlastně přes 2 roky, co jsem si přečetla Tvůj příběh Žiji vlastně díky lékařům. Ty ale žiješ, a hezky žiješ, především díky sobě, protože žiješ v souladu s přírodou a sama se sebou. Naplňuješ mě vírou, že charakterní člověk dokáže i zdánlivě nemožné. Díky!!!

Tak to jsme na tom stejně paní Růženko. V roce 1999 jsem měl zjištěnou rakovinu kůže na zádech a po vyoperování melanomu jsem dva roky prožíval velmi nepříjemnou léčbu interferonem. Také bilancuji patnáctý rok, kdy jsem už nemusel prožívat krásná jara, léta i podzimy. Naštěstí si je oba můžeme doslova užívat den po dni s rodinou, vnoučaty a přáteli. Mám rád i zimy, protože jako učitel na střední škole jsempravidelně jezdil na lyžařské kurzy do hor. Tak ať nám a našim blízkým i přátelům zdraví ještě dlouhá léta slouží. Moje tchyně měla také kolostomii a žila s ní do požehnaných 87 let - 26 let po operaci. Tak si užívejte zahrádky i houbaření.

Růženko, díky za nádherný článek, jehož obsah dokazuje, že člověk silnou vůlí dokáže překonat i ty nejtěžší překážky. Přeji hodně radostí ze života.Eva