Na konci cesty,
tam,
kde píseň stoupá
k nebesům,
našla jsem klid
a jas.
Bylo ticho, jen
vlaštovky létaly
z hnízda
a do hnízda.
Západ slunce
a noc rozdělily
oblohu.
Stíny padly
do mé duše
i do údolí.
Vánek porušil
zrcadlení
v jezeře.
Můj vzdech
zaplavil prostor
překrásným
snem.
Já poznala,
že to není
konec, ale
že jsem
v modrém
oparu soumraku
našla harmonii.
I má píseň radosti
bude konečně
stoupat k nebesům.