Natankujte plnou nádrž. Je před námi dlouhá cesta.
Začínáme v Avignonu. Ano, v Avignonu se tančí, v Avignonu se zpívá. A taky hraje divadlo. Na ulicích, to hlavně, a pak i pod historickými střechami. Směsice zvuků, tónů, lidí. Jste účastníky letního divadelního festivalu. Klid hledejte v Papežském paláci. Svět sám pro sebe, pevnost, město ve městě. A nádherná vyhlídka. Vyhlídka na řeku Rhonu, která vás dovede až k moři. Její dva břehy už nikdy nespojí proslavený most. Končí v její půli a můžete si na něm zazpívat "Sur le pont d´Avignon..."
Avignon. FOTO: Pixabay
Dříve, než se pustíte s Rhonou k moři, nechejte se "omráčit" pohledem na jiný most, nad jinou řekou. Je to odtud možná 40 km. A není to most, i když se tak jmenuje - Pont du Gard. Je to akvadukt. Vynoří se před vámi ve vší impozantnosti svého stáří 2000 let, své výšky 40 m ve třech patrech a své antické krásy. Můžete se pod ním vykoupat a uvědomit si svou "člověčí maličkost" a taky "smeknout klobouk" před Caesarovými vojáky, kteří tu pro sebe dobývali svět a pro nás zanechali stopy, po kterých se tak rádi vydáváme.
Avignon. FOTO: Pixabay
Městečko Chateau neuf du pape vás nemůže překvapit ničím jiným než stejnojmenným vínem, které se u nás běžně popíjí "když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap". A když se to opravdu podaří, musí "ti dva" sáhnout hlouběji do kapsy, a to úměrně ke stáří vybrané láhve.
Řeka Rhona to má z Avignonu k moři možná 50 km. Město Arles už leží v její deltě. A tato delta se stala pojmem. Není to totiž lecjaká delta. Je to přírodní rezervace - Camarque. Pro Středoevropana jakýsi "ráj na zemi". Chcete vidět bílé divoké camarqueské koně? Jeďte do Camarque! A černé býčky, kteří se producírují v arénách? Čekají v Camarque! A co růžoví plameňáci postávající na jedné noze? Že je znáte jen ze ZOO? Pak jste nebyli v Camarque! Rýžová pole jsou naprostým zjevením a velké hory soli vás už nemohou překvapit. Jste přece u moře. Tam, kde se snoubí sladké vody řeky Rhony se slanými mořskými a vytvářejí rozsáhlou oblast mokřin, slaných rybníků a jezer, propojených úzkými hrázemi, po nichž se můžete projet na kole, nebo v sedle bílých koní, vždy za doprovodu větru slavného jména Mistral.
Amfiteátr v Arles
Arles, to je aréna ve vší slávě! Stále činná, stále úchvatná. Kolem dokola kavárničky a obchůdky s lákavými suvenýry. Zaručeně neodoláte alespoň malému pytlíčku voňavé levandule, ale jsou tu také nádherné provencálské ubrusy, malé, velké, kulaté i hranaté, hýřící barvami stejně jako kraj, ve kterém mají svůj původ. Taky jeden mám, na svůj kulatý "francouzský" stůl. V zimě ve mně probudí vzpomínky a chuť se pustit opět do těch voňavých dálek.
V aréně je dnes živo. Je pátek a konají se "Courses camarquaises", čili jakési závodění, či běhy. V aréně je jeden černý býček a 14 bíle oděných mladých mužů. Značná přesila! Provokují býčka svými pokřiky a výpady, snaží se mu odejmout mašličku umístěnou mezi rohy. Pak nestačí prchat a velkými skoky přes manéž se zachraňují. Vypadá to zábavně, ale jinak jsou to těžce a často nebezpečně vydělané peníze na živobytí.
Arles. FOTO: Pixabay
Pak ještě posedět ve stále obležené kavárně "Van Gogha" a můžeme pokračovat za "Svatými Mariemi z moře", což je odtud přes Camarque asi 35 km. A jste u moře, nad kterým se tyčí katedrála - pevnost, proslavená svými květnovými cikánskými poutěmi za černou Sv. Sárou, patronkou a ochránkyní těchto "les gitanes". Pověst praví, že jako služebná doprovázela na loďce bez vesel vyhnance z řad příbuzenstva Ježíše Krista. Kromě dvou Marií zde měla z loďky vystoupit i Maří Magdaléna, kterou zakázaná a utajená část Nového zákona pokládá za Ježíšovu manželku a matku jeho dítěte. Maří Magdalénu chovají Francouzi ve veliké úctě.
Pod katedrálou se táhne 12 km písečných pláží a plážiček, na kterých byste nejraději strávili celou dovolenou. V jedné z hospůdek si pak dáte skvěle upraveného býčka s originální camarqueskou rýží a zapijete "písečným" růžovým vínem, které vám připomene, že je čas opustit tato požehnaná místa a vydat se ochutnávat další.
