Tak na ten váš článek si musím udělat víc času. Děkuji za spoustu odkazů i ukázky. Třeba se i do Prahy podívám.

:-) :-) Velmi americké, ale musí se to umět... :-) :-)

Zajímavý autor. Už jsem si poznamenala adresy.

Opět jeden z nádherných koutů Chorvatska. U vodopádů jsem byl dvakrát s odstupem let. Na Skradinském buku se koupala fůra lidí, podél řeky jsme prošli hodně vysoko proti proudu. A autem jsme pak jeli až k horní části vodopádů. Dostali jsme se až do hornatého vnitrozemí, zkrátka - nádhera.

Už dávno nejsem mladá (75) a žádné očkování jsem nepodstoupila. Díky tomu a imunitě, kterou jsem si vypěstovala, jsem zdravá. Před měsícem chronicky nemocný manžel (neočkovaný), stižený několika diagnózami, začal kašlat a za 2 dny jsem při teplotě 37.1 cítila celkové oslabení. Strach z pneumonie, která se začala takto projevovat před čtyřmi lety, mě dohnal na pohotovost. Výsledek; CRP 5 a Covid 19. Na doporučení lékařky jsem si koupila Paralen Grip horký nápoj citrón 650. Přestože jsem si o doporučeném klidu mohla nechat zdát, tak za 3 dny nastala úleva, za další 3 dny jsem byla fit a mohla "vyrazit do ulic". Problém nevidím v neohleduplnosti okolí, ale v absenci skutečné prevence každého jednotlivce. Lidé jsou zhýčkaní bydlením ve vytápěných bytech a tělo se nedokáže na přechod do zimy tak rychle adaptovat. Když si vzpomenu, jak jsme v dětství chodili domů zmáčení, jak na nás sníh roztával, suchý záchod byl na konci hospodářských budov a nemocní jsme nebyli. Dneska stačí, aby v TV řekli, že se blíží chřipka a druhý den jsou plné čekárny "nemocných". Tomu se říká síla myšlenky.

Úžasné fotky. Vidím mnou nepoznané.Těším se na další díl.

No vida, když se chce, všechno jde. I mezi hradbou paneláků může být příjemná odpočinková zóna. Mělo by to tak být všude.

Děkuji za vaše příběhy našich krajanů, jsou pro mne velmi obohacující. :-)

Myslím si, že pořádkumilovní lidé to mají v sobě. Můj manžel je hodný, pracovitý člověk, ale uklidit po sobě neumí. Pokud mu něco řeknu, začne se rozčilovat. Pak jdeme někde na návštěvu a on se diví, že tam mají hezky. Neumí pochopit, že je to práce všech doma, nejen ženy. Jediné, co slyším: " Můj táta se staral o zahradu, slepice, králíky, dvorek, dřevo,pole atd., máma si dělala doma. A víš co, tak si to vyměníme a já budu i umývat nádobí." Prostě rozděluje práci na mužskou a ženskou. Což už dnes neplatí.

A o tohle já přicházím. Jak můžu vůbec bez facebooku existovat. Jedna nabídka lepší než druhá. No dobrá, tak v příštím životě. :-)

:-) :-) Dnes je můj Den, neboť díky pravidelnému cvičení a ježdění na koloběžce bez elektropohonu, mám pěkný zadek! :-) :-) :-)

Již jsem také zažila pokus o podvod. Naštěstí jsem si to včas uvědomila, možná i díky článkům zde. Stejně nechápu, že to nejde nějak nastavit, tedy že jsou ti šmejdi napřed před všemi firmami a institucemi.

Veliká paráda!!! Moje milované divadlo MANA, kde čtvrtou sezónu pracuju! Děkuji za krásný článek a věřte, že to bude krásné představení, a nejen tohle, všechny, co se u nás hrají, stojí za návstěvu.

Moc hezké. S pohádkovým divadlem je svázán můj život a pořád věřím na dobré konce.

Jo hyenismus, to je problém, bohužel je součástí života a dost běžná lidská vlastnost, to bylo je a bude vždycky.

Jsem asi jedna z mála, kteří nebyli v Chorvatsku (vlastně ano, na letišti v Zagrebu a odtud už jen služebním vozem do Slovinska do Ljubljany). Tak jsem ráda, že se po částech něco dovídám.

Naďo, moc pěkná posedlost. Já už bohužel pár let posedlá nejsem – nemám s kým. Pokaždé, když projíždím Dolánkami, si na tebe vzpomenu. :-)

Já si vždycky vzpomenu na svou babičku. Měla deset dětí a umím si představit, jak se jí ulevilo, když se další dítě postavilo na vlastní nohy. Když má dnes rodič jedno dítě a žádný další smysl života, je to a emigraci. Místo toho ale přišly do módy mamahotely. Já sama jsem si po maturitě našla práci s bytem a můj bratr taky, své děti jsem nerozmazlovala a nechala je přiměřené problémy řešit. Když jim mohu pomoci udělám to, ale když se nějakou dobu neozvou, nehroutím se, mám svých starostí dost.

Po přečtení článku koukám, že nevidím baterku na stálém místě. Bude od soboty někde v suterénu, kde jsem potřebovala komínovými dvířky do čista vybrat lopatkou z komína saze. Dík za připomenutí, baterka v domě - nezbytný doplněk za jakékoliv situace :-) :-)

Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Ano vydělávala jsem peníze, které jsem investovala do domku se zahradou. Ani jsem si před pětačtyřiceti léty neuměla představit, jaká to bude zátěž, až na údržbu nemovitého i movitého majetku zůstanu sama. Říká se "Pokrok nezastavíš" a díky této skutečnosti jsem část úspor investovala do "hodinového manžela", tedy robotické sekačky řízené vifinou. Když si vzpomenu na žoky posekané trávy, kterou jsem odvážela do obecního bio kontejneru, neboť na přehazování kompostu už došly síly, tak tohle je celosezónní pohoda, pro mě lepší než za stejné peníze krátkodobý pobyt někde "v tramtárii" :-) :-)