Sportování ve vedru může být pro netrénovaného člověka neúměrnou zátěží, protože jsou mnohem více namáhány srdce a cévy. O víkendu se teploty budou blížit třicítce, v sobotu by navíc Česko měly zasáhnout silné bouřky. Právě před bouřkami bývá velké dusno, což pro sportování není příznivé.
Vysoké letní teploty obvykle vadí lidem s nemocným srdcem a cévami, značnou zátěží jsou ale i pro lidi zcela zdravé. V extrémním horku je zatížení srdce dvojnásobné, tělo má zvýšené nároky na udržení rovnováhy ve výdeji vody a na zajištění vazkosti krve. V horku krev "houstne", což organismus zatěžuje.
"Důležité je, jakou má člověk kondici. Pokud je sice zdravý, ale netrénovaný, je pro něj i obyčejná námaha ve vedru srovnatelná se situaci, jako by místo pár kilometrů běžel maraton," upozornil primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil. I trénovaný sportovec ale vydá při vysokých teplotách více energie a zatěžuje termoregulaci.
Zkolabovat může člověk při sportování v horku právě proto, že srdeční výdej nestačí pokrýt vysoké nároky na oběh a zároveň na výměnu tepla, tedy odpařování vody. "Je to stejné, jako by se obézní člověk dosyta najedl a pak si vlezl do horké vany. Jde o distribuci prokrvení - to se v horké koupeli zvyšuje v oblasti kůže, a přitom je nutno prokrvit zažívací trakt. V té chvíli již nezbývá srdeční kapacita na prokrvení mozku. Obdobně se to odehrává v horku při provozování fyzické zátěže," popsal lékař.
Při sportovní zátěži se může poprvé projevit i skrytá srdeční vada. Typické je to u výkonnostních sportovců, které při vrcholových utkáních postihne náhlá smrt. Příčinou bývá zbytnění svaloviny levé komory srdeční. Při námaze nastane fibrilace komor, srdce se nekoordinovaně chvěje, což je neslučitelné se životem.