Znám jednu opuštěnou...

14. 4. 2014

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Elena Valeriánová 30.8.2015 09:17

Citlivé, krásné ... +++

Milada Salajková 16.4.2014 21:21

Když jsou slova na papíře, tak to miň bolí. Diky za pofoukani.

Jarmila Peerová 16.4.2014 20:06

Občas se Miládko každý v životě dostane na opuštěnou cestu,která se nám zdá,že nikam ani vésti nemůže a my přece jsme nuceni po ní jít.Radím se obrátit a zkusit cestu jinou,kde zcela jistě nenaleznete to,co jste ztratila,ale najdete možná něco jiného,co pomůže zacelit staré rány a v srdci již nebudou slzy,ale jen krásné vzpomínání.Moc Vám to přeji...

Jana Šenbergerová 14.4.2014 15:53

Kdo se chce zbavit starých ran, měl by se vyhnout starým opuštěným cestám. Na těch jen sama sebe potkávám a často žasnu, jak se neznám. Na novou cestu chce to vykročit a všechny staré zkušenosti zúročit. Je snadné radit, to já vím. Proto jen konstatuji, neradím.

Zuzana Pivcová 14.4.2014 13:30

Miládko, slzy dokáží být i horké a osvobozující. Přeji Vám krásná, pocitově nestará rána (nebo to mělo být ve smyslu zranění?). Tak ani žádné bolestivé rány a jizvy.

Jitka Chodorová 14.4.2014 13:14

Krásná a bolestná...

Zpět na homepage Zpět na článek