This is the Voice of America:
Hlas Ameriky přinášel naději

This is the Voice of America:
Hlas Ameriky přinášel naději

27. 2. 2014

Také vzpomínáte na ty tajné večery s rádiem u ucha a rušeným vysláním jménem This is the Voice of America? Ano, Hlas Ameriky byl vedle Svobodné Evropy jedním z mála zdrojů necenzurovaných informací, které jsme si mohli za socialismu poslechnout.

Vysílač, který se stal symbolem americké svobody, demokracie a dobré rozhlasové žurnalistiky, se v éteru objevil už v únoru 1942, jen 79 dnů poté, co USA vstoupily do druhé světové války. Hlas Ameriky, ve kterém za války pracovali takoví velikáni jako například Jan Werich a Jiří Voskovec, byl založen jako vládní instituce. Její hlavní náplní byl původně mezinárodní zpravodajský servis určený posluchačům v zahraničí, jako státní stanice totiž nesměla vysílat na území USA.

Studená válka zamíchala kartami. Západ chtěl dostat do východní Evropy „zakázané“ informace. A udělal pro to samozřejmě všechno. Vysílače rozmístěné na našich západních hranicích byly natolik silné, že je komunistické rušičky nedokázaly zcela eliminovat. Poslech Hlasu Ameriky byl tedy poněkud nekomfortní, ale stále dostačující.

„Byl to demokratický fenomén doby socialismu, přemýšlivější lidé trávili mnoho večerů u rádia,“ vzpomíná sociolog Jan Závozda.

Přesně před deseti lety, 27. února 2004, vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky v češtině, slovenštině a jazycích dalších osmi středoevropských a východoevropských národů, skončilo. Už nebyl důvod, média v těchto zemích byla opět svobodná a studená válka skončila.

Ukončení studené války, vznik nových demokracií v Evropě a v neposlední řadě i rozpočtové potíže americké vlády zesílily v roce 1990 tlak na omezení činnosti nebo dokonce zrušení stanice. České a slovenské vysílání se od sebe oddělily 28. března 1993, v té době se už těžiště působení Hlasu Ameriky přesouvalo do problémovějších oblastí.

Hlas Ameriky je tedy pro nás minulostí, ale i díky němu žijeme v demokratické společnosti, jakkoli má mnoho nedostatků.

socialismus studená válka
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Miroslav Štorch
Také se pamatuji, že jsem Hlas Ameriky nejen rád poslouchal, ale jsem do Washingtonu na Post Box i psal jako nerozvážný dorostenec, A tak jsem domů dostával cenzurované odpovědi s různými přílohami. Když Američané plánovali předstihnout SSSR v kosmickém výzkumu, tak jsem domů dostal velký barevný plakát plánu přistání projektu Apollo na Měsíci. Dal jsem si ho nad postel, a pak jsem stejný plakát viděl v Československé televizi, když pan Dr.Mrázek a další experti na kosmonautiku komentovali skutečné přistání Neila Armstronga a Edwina Aldrina s Apollem 11. To byla volnější doba v letech 1968-1969 než zase přituhlo v normalizaci. Maminka mi říkala, máš někde asi černou čárku u StB.
Soňa Prachfeldová
Ano, také jsme měli uši přitisklé k rádiu, ta naše společnost rychle zapomíná na velké myšlenky a idee a zda mnozí vědí kdo byl Kryl, Vysockij, Achmatovová?
Zuzana Pivcová
Jeden můj dřívější starší kamarád měl doma permanentně naladěno na Hlas Ameriky. My jsme už v 60. leech poslouchaly se sestrou v jižních Čechách písničky na Svobodné Evropě. Ale v každou celou nastoupila rušička, která zakryla zprávy, a za pár minut se jelo dál.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.