Láska školačky k samopisu

20. 2. 2014

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Olga Štolbová 22.2.2014 20:40

Jarko, moc se mi Tvé vzpomínání líbí. Díky...

Marie Novotná 20.2.2014 12:12

Jarko,ty jsi úžasná.Děkuji za tvoje krásné vzpomínky.

Zuzana Pivcová 20.2.2014 08:20

Jarko, Tvůj příspěvek mě hodně oslovil. Vypovídá o minulé době, která zmařila mnoha talentům možnost se více rozvinout. Moje o něco starší sestra, velmi dobrá žákyně, se dostala na střední školu jen s lékařským potvrzením, že se svou fyzickou vadou nemůže pracovat ve výrobě. Za mě se situace začala uvolňovat a mě už vzali normálně, dokonce bez zkoušek. Další politické "kolo" ale začalo v 70. letech za normalizace. Sestra jako učitelka na venkovské škole měla ve třídě dívku, nejlepší žákyni na škole, která kvůli tomu, že rodina chodila do kostela, musela z rozhodnutí ředitele jít jako šička do Jitexu, nakonec ji ale sám podnik poslal dálkově studovat. Díky za školní "zpověď".

Zpět na homepage Zpět na článek

Gaudeamus igitur, iuvenes dum sumus - Radujme se, dokud jsme mladí

Dnešní ráno v Boskovicích bylo velmi studené, ale já si přesto s sebou na delší pěší nákupní cestu…

Marie Ženatová

Nezapomenutelný prázdninový zážitek před 65ti lety u mé nejlaskavější tetičky

Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v roce 1956 - chodila jsem do 5. třídy. V zimě se zde topilo ve vysokých kamnech, začátek vyučovací hodiny se ohlašoval kravským zvonečkem, kterým vždy služba proběhla vyšlapané schody v naší stařičké budově.

Marie Ženatová

Moji milí učitelé

Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov, kam jsem velmi ráda chodila až do páté třídy - je to ta patrová budova v perokresbě mého tatínka z mládí.

Marie Ženatová

Moje paní učitelka - šťastná to Maruška

Na začátku své vzpomínky na paní učitelku českého jazyka musím napsat, že jsem ve škole nikdy nebyla šprt. Je to divné, ale kromě spolužačky Jiřinky, která si udělala zemědělku s maturitou, neměl nikdo jiný se spolužáků vyšší vzdělání než výuční list a většina dívek šla v patnácti hned do práce.

Marie Machů

Legenda uherskobrodského gymnázia – ředitel prof. Josef Pavel

Gymnáziem J.A. Komenského prošly za dobu jeho historie tisíce studentů, stovky vyučujících a desítky ředitelů, kteří vedli tuto proslavenou školu. Každý z posledně jmenovaných zanechal po sobě stopu, někteří z nich doslova nesmazatelnou, na kterou se nedá nikdy zapomenout.

Jaromír Slavíček